Musicalnet.cz

Průzkumníci ve vědě a inovátoři ve svém oboru to nikdy neměli jednoduché. Poctu dvěma z nich, kteří tvořili dějiny a setkávali se během svého života s nepochopením okolí, Giordanovi Brunovi a Galieovi Galilei vzdal ve svém muzikálu Janek Ledecký. V neděli 5. května dopsal naposledy Galieo Galilei v první polovině představení své stěžejní vědecké pojednání, aby v druhé polovině muzikálu Galileo odvolal svou pravdu, a derniérou ukončil toto představení v Divadle Hybernia. Příběh diváky těšil po téměř 600 repríz od původního uvedení ještě v Divadle Kalich, včetně hostování na Slovensku.

Pro Janka Ledeckého byl muzikál Galileo druhým skvělým dílem, do něhož se pustil (po Hamletovi), premiéru měl tehdy 15. února 2003 v Divadle Kalich. Po 15 letech se muzikál dočkal dalšího uvedení i na jiné scéně, a to v Divadle Hybernia. Janek Ledecký složil libreto, hudbu a napsal texty písní. A také ztvárnil hlavní roli Galilea a nutno dodat, že výborně. Podařilo se mu v tomto představení přenést na jeviště dramatický příběh, který si diváci oblíbili a nechávali se vtáhnout do víru lásky, bolesti, ponížení i hrdosti.

Scénu spolu s režií měl na starosti Šimon Caban, který je významným pojmem v divadelním světě. Scéna s konstrukcemi a schody nabízí variabilní a funkční řešení. Skvělým doplňkem jsou živé sochy a jejich proměna přispívá k zajímavé atmosféře. Rezonují v některých okamžicích i s tím, co se odehrává na jevišti. Při výskytu zla tak nabírají na skleslé náladě. Ikonickou se jistě pro fanoušky muzikálu stala scéna s obrovskou sukní, pod níž Giana di Medici schovává Otce Inchofera ve scéně svádění.

Kostýmy připravila Simona Rybáková, zvolila střídmější pojetí s odkazem na dobu renesance, v níž se příběh odehrává. Rozmanité jsou zejména pánské pláštíky a Giana di Medici ve zajímavě navrženém oděvu získala možnost rychlé proměny z cudné ženy v ženu svádějící k hříchu. V kostýmech je lehká nadsázka, ale přitom jsou praktické a decentní, jako například u kardinálů. I když příběh by mohl při zhlédnutí napoprvé působit zkratkovitě, některé zvraty v ději, jako odchod Mii a příčina její smrti je zahalena tajemstvím. Ve svém celkovém vyznění představení působí emotivně a je jak výstižným abstraktním obrazem myšlenek a pocitů, z něhož si divák může vybírat jako v obrázcích z kaleidoskopu podle svého založení a prožitků. Důležité je, že se dotkne srdce mnohých v sále a zejména osud Mii a její láska dojme až k slzám.

Janek Ledecký svým přirozeným projevem se role Galilea Galilei zhostil výborně, v písních vynikne jeho charakteristické zabarvení a projev hlasu. Je tím romantickým hrdinou, který okouzlí. Roli Giordana Bruna výtečně ztvárnil Bohouš Josef, který postavě vdechnul výrazný charakter i temperament a jeho silný hlas se krásně nesl prostorem. Velkým zážitkem byla dueta Janka Ledeckého a Sabiny Laurinové. Sabina Laurinová Miu rozzářila něžným a láskyplným podáním. Píseň „Hvězdy v očích“ byla vrcholem celého večera. Elin Špidlová do postavy Giany di Medici vnesla zajímavé temnější podtóny a píseň „Jsem jenom žena“ je kultovní.

Velmi bavila dvojice Mojmíra Maděriče – kardinála Angeloniho a Richarda Tesaříka - kardinála Badaloniho, jejich humorné podání písně „Budeš papež“ bylo skvostné. Vynikající byl i Tomáš Trapl, který Otce Inchofera obzvláštnil lstivostí i démoničností. Z company zaujali Petr Kutheil a Jaroslav Parči. Píseň „Loď pluje dál“ má skvělou, vznosnou melodiku, která utiší a povzbudí. Taneční company skvěle podtrhovala scény. Jednou z humorných skečí bylo i párové tančení, kdy chlapi jakoby odpadávali. Choreografii pro muzikál připravila Leona Qaša Kvasnicová.

Z příběhu se vám do srdce hluboko zadřou vášeň, víra, něha, i poznání. A ještě cestou z divadla budete přemýšlet o tom, jaké to je podlehnout, či nepodlehnout nátlakům a manipulaci a zda dokážeme odpustit, či se dopouštíme křivdy. Jak v některých případech může být vyslovená pravda relevantní, nebo natolik předběhnout dobu, že se ten, kdo ji vysloví, potáže s odsudkem, a někdy za ni zaplatí i cenu nejvyšší - vlastní život. Před první premiérou prohlásil Janek Ledecký: „Tento muzikál je mým vyznáním, kterým si vypořádávám účty s katolickou církví a jejími zločiny.“

P. S.: Janek Ledecký zmínil v úvodním slově Petra Muka. I když autorka textu nikdy Petra Muka neslyšela zpívat naživo, hluboce na ni zapůsobila i píseň „Stopy“ z muzikálu Galileo, která byla zařazena na album "Slunce/To nejlepší" z roku 2007 tohoto vynikajícího zpěváka. Krásná myšlenka z textu „Stopy tvý, tvý stopy dál ve mně zůstanou“ jistě rezonuje v mnohých divácích.