Musicalnet.cz

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Creative Commons License
Email Tisk

Skvělá hudební jízda se Sestrou v akci

Ve vztahu mezi Deloris a jejím přítelem mafiánem začínají problémyJistě si pamatujete americkou komedii Sestra v akci s komičkou Whoopi Goldberg, která byla v devadesátých letech úspěšným kasovním trhákem. Na motivy filmu vznikl muzikál, který měl v roce 2006 v Pasadeně v Kalifornii premiéru a následně se objevil v roce 2009 na West Endu v Londýně a na Broadwayi v New Yorku o dva roky později. Nyní mohou jeho úroveň posoudit i čeští diváci, muzikál uvedlo ve dvou slavnostních premiérách 19. a 20. října Hudební divadlo Karlín v Praze (k premiéře 19. října se dozvíte více v recenzi Aleny Homolkové). Připravte se na hudební parádní jízdu plné energie.

Pavla Břínková si v roli i zarapujeOstatně hudba jako taková hraje v muzikálu vlastně hlavní roli, a je tak jen dobře, že představení doprovází živý orchestr, který navíc má v podání karlínských hudebníků nesporné kvality. Tenhle příběh totiž vyzdvihuje očistnou sílu hudby, díky níž lze vyjádřit své nejniternější pocity, a nalézt tak sám sebe a zejména své místo ve společnosti. I když ústředním motivem je „prozření“ neúspěšné barové zpěvačky Deloris v nadšením hýřící sbormistryni jeptišek v klášteře, kde se konečně cítí jako doma, velmi zajímavými jsou i vedlejší postavy.

Mezi sestrou Mary Robert a Deloris vznikne přátelstvíPlachá sestra Mary Robert díky vášnivému se opření do zpěvu gospelových tónů získá konečně odvahu se projevit, a dokáže tak prosadit i své názory. Nehledě na sbormistryni, po níž Deloris vedení sboru převzala, která z klasické suchopárné učitelky rozšíří svůj hudební záběr i do sféry pro ni před tím nepředstavitelného žánru – rapu. O tom, jakou Deloris prochází náročnou osobnostní krizí, nejlépe svědčí jedna z jejích replik: „Na svém životě nevidím nic špatného, možná jen kariéru, hodně přátel a šaty, co mně slušely, prostě dřív mi bylo dobře.“ Matka představená ji totiž vzápětí usadí slovy: „Podle toho, co vím, se o kariéře zpěvačky nedá hovořit a tvůj milenec chce tvou mrtvolu.“

Vizuální znázornění vybraných peněz od věřících se povedloAčkoliv muzikál vychází z velké části z filmového zpracování, v některých postavách nabídne i o něco barvitější charaktery. Nejzřetelněji je to patrné na roli policajta Eddieho Potíka, který ve filmu nemá moc výrazné vlastnosti. Zato v muzikálu je nepřehlédnutelný, z chlapce trpícího komplexem méněcennosti, kterému se ve škole posmívali kvůli jeho nadměrnému pocení, se stává hrdinou. Byť je taková stylizace v něčem až naivní, je možné se s takovým životním posunem velmi dobře ztotožnit. I ti, kdo mají problémy se svojí odlišností, mohou najít své uplatnění i lásku. Ostatně ohledně této postavy doporučuji nahlédnout do programu, Martin Písařík totiž pojal svůj medailonek s humorem sobě vlastním poněkud netradičně. Prozradím jen závěrečné peruánské přísloví, kterým portrét Eddieho Potíka alias Martina Písaříka zakončil: „Kdo do větru pouští peří, tomu se kámen nerozdrolí.“

I stíny přispívají k vytvoření komorní atmosféry klášterního životaScéna Martina Černého je střídmější, ale naprosto slouží příběhu. Úvodní lokace – bar a policejní úřadovna jsou vyřešeny i za pomocí točny, a využit je také prostor mezi nimi. Zaujme takřka až klipovité znázornění útěku Deloris, nebo třeba ukryté hodiny v kříži matky představené. Po přesunu do církevního prostředí si vystačí výtvarník se zjednodušenou symbolikou, busta panny Marie, kazatelna. Klášter evokuje stěnami z šedivých kvádrů, které při určitém nasvícení, nabízejí i zajímavé stíny sester, které dodávají až na intimitě. Vítaným zpestřením je počitadlo peněz u sbírky od věřících formou velkého teploměru, nebo moment, kdy sestry využijí pro vyhánění zločinců z kláštera svíce. Potěší také retro pokojík policajta Eddiho Potíka s nezbytným plakátem Johnyho Travolty, jehož Eddie obdivuje.

Noční oděv sester se vyznačuje vtipnou nadsázkouKostýmy Lindy Boráros jsou v duchu pozdních sedmdesátých let, inspirovala se konkrétně roky 1978 a 1979. Oblečení a la hippies podtrhuje dobu, v níž se děj muzikálu odehrává, a střízlivě si pohrává i s různými vzory a barvami. Vidět je to například u trojice poskoků Curtise Shanka. Každý má úplně jiný typ kalhot a také odlišné doplňky, pestrobarvenou košili či vzorovanou kravatu. Za určitý výstřelek se dá považovat snad jen zlatavé sporé oblečení pro tanečníky ve scéně vize Deloris o zářivém úspěchu v showbyznysu. Zato noční pyžama sester s nápisem I love Jesus a potisky látek, mimo jiné s postavami andělů, jsou pojaty se zdařilou vtipnou nadsázkou.

Stěžejní pro muzikál jsou ale oděvy řádových sester, jejichž koncepci nám kostymérka prozradila již v srpnu na sportovním
Alegorie showbyznysu aneb zlatem se třpytící kostýmydnu s Hudebním divadlem Karlín: „Naše jeptišky jsou vizuálně jiné než ve filmu, či v německých verzích muzikálu. Změnila jsem celou pokrývku hlavy, která je původně hranatá, což bylo vymyšleno kvůli herečce Whoopi Goldberg, aby v něm vypadala dobře. Ostatní tvůrci tento prvek převzali. My jsme vybrali z několika dalších typů, o nichž jsme uvažovali, ten, který nám jako Evropanům sluší nejvíce. Nemuseli jsme také řešit, aby pod pokrývkami mohly být poschovávané i dredy, jako tomu bylo u zahraničních nastudování.“ A k tanečnímu pohybu řádových sester Linda Boráros dodává: „Ve skutečném úboru by se takhle nedalo tancovat. Kostým je uzpůsobený tanci, muzikálu a jevišti. Nejedná se o převzatý oděv řádové sestry z reálného života.“

Lucie Bílá zpívá roli Deloris s vnitřním prožitkemLucie Bílá je v roli Deloris výborná. Písně gospelového ladění svědčí jejímu typu hlasu. Její podání zpěvačky nacházející se na osudové životní křižovatce je zároveň citlivé a naprosto uvěřitelné i po herecké stránce, s přehledem zvládá komické i vážnější momenty představení. V projevu na jevišti se jí daří vybalancovat vtipné kontrasty vyplývající z toho, že se svobodomyslná žena ocitne v konvencemi svázaném prostředí. Skvělá a dojemná je také píseň v okamžiku, kdy Deloris odmítne pozlátko slávy a vrací se k jeptiškám, svému zázemí.

Roman Tomeš ovládá svým zpěvem a tanečním projevem pódiumRoman Tomeš s každou další rolí pěvecky vyzrává, vzpomeňme například jeho výtečného Rogera z muzikálu Rent. Jeho domovskou scénou je převážně Divadlo Kalich a v Hudebním divadle Karlín se po inscenaci Čas růží představuje podruhé nyní v Sestře v akci. Policajta Eddiho Potíka zvládnul pěvecky skvěle a užívá si na jevišti i prvky tanečního projevu Johna Travolty, který je policajtovým vzorem. Zaujme zejména v písni, která je navíc ozvláštněna nápaditým choreografickým „trikem“, policajt převlékne přímo na scéně do bílého saka, zatímco ho obklopují tanečníci coby bezdomovci. Pavla Břínková podává neuvěřitelný výkon. Je obdivuhodné, s jakou lehkostí a šmrncem se dokázala přesunout z operetního žánru do muzikálového světa. Ostatně letos získala cenu Thálie za celoživotní dílo v oblasti operety a muzikálu. V roli sestry Mary Lazarus je energická a svůj temperament prokazuje v tanečních číslech i v rapování.

Etuda Matky představené s Monsignorem O´Harou je humorně vygradovanáTaké Veronika Vyoralová naplno projevila svůj talent a v roli Sestry Mary Robert podává vynikající výkon od jemné polohy až po gradaci ve výrazu ve chvílích, kdy sestra Mary Robert projeví svůj ukrývaný potenciál. Václav Vydra je jako Monsignor O´Hara výborný a zejména scénka ve zpovědnici je velmi povedenou etudou. Světlana Nálepková podává dobrý výkon, ale představovala bych si větší zvýraznění zlomového okamžiku, kdy se Matka představená rozhodne změnit svůj názor na Deloris. Tomáš Trapl je skvělý v nenucenosti, je vidět, že ke každé nové roli přistupuje naprosto profesionálně a uměřenost ve výrazu je ke prospěchu tohoto typu mafiána. Na druhou stranu většinou dokáže role vždy ozvláštnit i zajímavými drobnými gesty a jsem tedy zvědavá, jaký bude mít časem tahle postava v jeho podání vývoj. Vtipné je trio poskoků Curtise Shanka a zaujal zejména Jan Urban, který předvedl výborné komické číslo.

Sestra v akci je poctou disko hudbě, zvlášť sedmdesátým létům, jimž v pop-music dominovala americká zpěvačka Donna Summer. Představení plné gospelů, vtipu a výborných výkonů dokáže strhnout a přispívá k tomu i závěrečný nápad, kdy jeptišky vtrhnou do uliček mezi diváky. Na tenhle energetický hudební drink se vyplatí do Hudebního divadla Karlín zavítat.

Komentáře k článku

* Jméno
* Mail
WWW
Přidat komentář
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
 
Sdílej na Facebooku

Reklama

Banner

Creative Commons

Creative Commons License
Photo & text by Michal Škvor & team Musicalnet.cz is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License. Based on a work at www.musicalnet.cz

Certifikace

Tyto stránky jsou archivovány v systému Národní Knihovny v projektu

 STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR


Musicalnet.cz

Copyright © Michal Škvor & team, 2004 - 2017 pro Musicalnet.cz. Všechna práva vyhrazena. Fotografie ani články nelze používat na jiných webech bez písemného svolení autorů.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.