„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Tak tenhle páně Werichův citát mi prolétl hlavou, když jsem zhlédla představení Čochtan vypravuje…, které má na repertoáru divadelní společnost Josefa Dvořáka. Jak by mě také nenapadl, když právě Josef Dvořák skvěle ztvárnil roli Čochtana - a tím přesně vystihl meritum citátu - Josef Dvořák je tím, kým má být a jak si ho pamatujeme i z dětství - VODNÍKEM. Panem vodníkem! Trochu veselým, směšným, ale také moudrým a laskavým - ale předvším smějícím se, a rozesmívajícím diváky svým moudrým humorem, neboť „Smích je svátkem obličeje.“
Čochtan je divadelní postava vodníka z české úpravy muzikálu Finian's Rainbow, a jeden z Werichova nejznámějších divadelních dialogů - dialog vodníka Čochtana s dívkou Káčou nazývaný Čochtan vypravuje. Tento dialog byl v roce 1951 nahrán jako součást rozhlasové divadelní hry a několikrát vydán na gramofonových deskách a později i na CD. V jedné z verzí vystupuje i Werichova dcera Jana, ale pod pseudonymem Jana Hálová. Tento populární dialog později nahráli i další čeští herci a komici, mezi které patří i Josef Dvořák - ten, jakožto nejčastější a asi celkově nejznámější představitel vodníků je právem vyhlášen i za nejlepšího vodníka v Čechách, na Moravě i ve Slezku.
Nedávno jsem měla možnost zhlédnout muzikál Divotvorný hrnec, kde mě zaujala a nejvíce se mi líbila postava vodníka Čochtana, a tak jsem se spolu s naším fotografem vydala do Divadla Gong na představení Čochtan vypravuje se zvědavostí, o čem tak pan Dvořák v roli vodníka může vypravovat. Bude se vyznávat z lásky ke Káče, která se mu líbí, nebo budou společně vzpomínat na domov, který v příběhu hraje velkou roli. Divadelní společnost Josefa Dvořáka má za celou dobu svého působení na kontě stovky představení na mnoha místech naší vlasti. V podání Josefa Dvořáka baví Čochtan lidi již přes 30 let. Představení má lehký děj a kromě kouzelného hrnce i kouzelné písničky.
Osobitou komikou se Josef Dvořák snaží prostřednictvím jeviště divákům v hledišti dodat dobrou náladu, pohodu a hodně smíchu, což se mu, myslím, velice daří a v mnoha ohledech je pokračovatelem Werichova vodníka v tom nejlepším slova smyslu. Dokázal bavit, a přitom navazovat kontakt s publikem jako Werich. Josefu Dvořákovi se v úpravě muzikálu Voskovce/Wericha podařilo vytvořit komediální příběh, který je zasazen do pomyslného jihoamerického státu Missitucky, kde hlavní roli hraje vodník Čochtan a hrnec plný zlata. Jihočech Josef Novák jej před odchodem z domova ukradne třeboňskému vodníkovi Čochtanovi ve víře, že díky němu v Americe snadno zbohatne, a zajistí tak své dceři Káče bezstarostný život. Jelikož ale hrnec má navíc kouzelnou moc splnit pouze tři přání, není na scéně nouze o překvapivé, ale i dramatické zápletky.
Jakmile se ze studny ozvalo „Měsíčku na nebi hlubokém…“, v tu chvíli se divadlo začalo otřásat smíchy. A hádejte proč? No, protože ze studny začal vylézat vodník Čochtan v podání Josefa Dvořáka, a to byl začátek nekonečné legrace. V okamžiku seznámení vodníka s Josefem Novákem ve Štědré Dolině, ptá se Novák Čochtana, jak je v Čechách a dostane překvapivou odpověď: „Ježišmarja a nemáte jinou otázku? Tam je teda bordel, to si nedovedete představit.“ Obecenstvo vodníkovu odpověď ocení mohutným potleskem, na který vodník reaguje „Hele, souhlas je tady.“ Vodník dál vypráví Novákovi, jak se v Čechách krade, čemuž se Novák diví a ptá se vodníka, kde je jejich kouzelná moc. Vodník na to, „O tu jsme byli připraveni. Vy jste nám sebral kouzelný hrnec plný zlata, bez kterého nejsme schopni splnit žádný přání.“ Vodník potom všem vysvětluje „Co je zlato? Je to kov, který se hodí do pohádky nebo zubaři, a nebo z toho dělají takový kroužky, co nosí nešťastní lidi.“ Tak v takovémto duchu se neslo celé Čochtanovo vypravování.
Po herecké stránce musím vyzdvihnout postavu vodníka Čochtana, kterou neuvěřitelným a zábavným dojmem ztvárnil Josef Dvořák, který využil svůj prostor na maximum, a jeho role měla dominovala jevišti. Jednak vynikal vtipnými, poměrně dlouhými monology či konverzacemi a navíc dokázal dobře využít svou slovní zásobu a zapojit spoustu improvizací. S obdivem jsem pozorovala jeho herecký elán a talent, jak získat a zabavit diváky. Zaslouženou pozornost bych také věnovala otci Josefu Novákovi v podání Petra Matouška, který si zaslouží kladné hodnocení, jelikož jako každý otec chce pro svou dceru udělat cokoliv na světě, aby byla v životě šťastná, kdy svým lidským přístupem se mu to podaří.
Roli Káči si vychutnala Stanislava Topinková Fořtová, která na sebe upoutala svým velice dobrým hereckým výkonem. Po taneční stránce se mi líbila role němé Zuzany, kterou ztvárnila Lambrini Chaciosová, která dokonale uměla vyjádřit řeč svým tancem s baletními prvky. V mužské roli se mi líbila postava Woodyho, což byl krajánek s kytarou, která dokonale sedla Rostislavu Trtíkovi. Senátor Randal v podání Jiřího Veita se objeví na scéně pouze jedenkrát, tak si svou roli moc neužije. Zato roli černošky velice přesvědčivě zahrála a po pěvecké stránce se mi líbila i Blanka Tůmová. Po hudební stránce se můžete těšit na krásné české písničky jako „U nás doma“, „Tam za tou duhou“, „Ten, kdo nemá rád“, „Není-li tu ta…“ a další.
Divadlo Gong je malé pražské divadélko, působící spíše komorním dojmem. Možná právě proto je tak velký úspěch tohoto představení - Čochtan může totiž navázat kontakt s každým divákem v hledišti. Proto mám-li hodnotit scénu, tak vzhledem velikosti divadla je velice úsporná, ale divák není nijak ochuzen, neboť kulisy - především studna a strom - jsou plně dostačující pro děj tohoto díla, a dají se rychle postavit na každé scéně. A co kostýmů se týče, tak jsou jednoduché až obyčejné, čímž pomáhají dotvořit charakter a uvěřitelnost jednotlivých postav, odpovídají době, v které se děj odehrává. Nejbližší představení „Čochtan vypravuje“ se chystá na 27. listopadu 2025.
Nechci toho moc prozrazovat, ale v představení se můžete těšit na spoustu vodnického moudra, uslyšíte brněnský hantec či pár slov v "bratrském" jazyce. Vodník polemizuje, jak je čeština nádherný jazyk - „Nedořekl jsem, a všichni přesně vědí!“ Na rozloučenou promlouvá Čochtan k divákům: „Lidi, brbláte o penězích, a přitom žádné nemáte. Jak jsem dnes ráno poslouchal rádio, tak jen tak mít nebudete. Nestálo by za to, abychom byli na sebe trošku laskavější? Vždyť to nic nestojí, je to zadarmo a navíc to může být hned. Tak na co, vole, čekáte?“ No není to úžasná pozvánka do divadla?
Představení bych doporučila všem věkovým kategoriím, kteří milují smích - a že ho bude hodně, mi můžete věřit. Tak například paní, co seděla po mé levici, si nestačila utírat slzy smíchu a náš fotograf po mé pravici skoro nemohl udržet aparát v klidu, jak se otřásal smíchy. Po velkém aplausu diváků v závěru muzikálu si mohli přítomní diváci ve foyer zakoupit knihu Kulišárny Josefa Dvořáka, kterou po představení Josef Dvořák ochotně všem podepisoval. Divadlo Gong nabízí návštěvníkům nejen představení divadelních souborů z Prahy a okolí, ale i hudební vystoupení různých žánrů včetně představeních pro děti v rámci projektu „Gong dětem“. A také disponuje malou kavárnou, kde je možné se před nebo o přestávce občerstvit. Děkujeme všem za krásný večer!
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
