Letošní Zlatý slavík Vašek Noid Bárta zalétl natřikrát do divadla Hybernia, kde rozdával hudební dárky pro své příznivce. Na třech předvánočních, zcela vyprodaných koncertech, mohl tak divák zažít skvělou show s vánočně - nevánoční atmosférou se zlatým slavíkem, nazvanou Filmové Vánoce. Na koncertě nám zvonily „Rolničky“, „Jedním tahem“ zařídil, že „V zahradě Getsemanské“ „Svítilo slunce nad hlavou“, chvíli jsme se ocitnuli v „Bouři“, abychom zjistili, že „Když jdou na mužskýho léta“ měl by „Jít za štěstím“ či ochutnat „Špenát“, a užít si tak vánoční atmosféru i s dalším překvapením, a zážitky a onu krásnou náladu pak na rok zavřít do „Trezoru“. A tak každý, kdo zavítal na jeden z předvánočních Vaškových koncertů - a měl to štěstí, že sehnal lístky - do naprosto vyprodaného divadla 15. prosince 2025 od 20 hodin a 16. prosince od 17 hodin a 20 hodin, určitě nelitoval.
Začátek koncertu byl z mého pohledu trochu netradiční. Byl totiž zahájen rozcvičkou, prý v rámci naší bezpečnosti, kdy od pokyvováním hlavou přes procvičení ramen a rukou jsme se v rozcvičeném stavu dostali k první písničce, na kterou si Vašek nasadil mikulášskou čepici a spustil „Rolničky“, následovala písnička „Pusť mě dál“, a po ní Vašek přivítal publikum, kapelu Bek Bek Clan a orchestr Tremolo, který dirigoval bratranec Dalibor Bárta. Vaškovým přáním bylo, abychom si koncert všichni parádně užili, a tak by bylo dobré, kdybychom dokázali navodit uvolněnou atmosféru, třeba jako na vánočním večírku, kde je dovoleno jak fotit, tak natáčet videozáznamy, nebo dokonce házet měkkými předměty.
Další písničkou byla chalupářská „Když máš v chalupě orchestrion“, pak jsme skočili do pohádky Honza málem králem a zapěli si „Svítí slunce nad hlavou“. Po písničce představuje sám dirigent svůj orchestr, který se skládá ze žáků ZUŠ Třemošná, a prozradil, jak a proč vznikly Filmové Vánoce. Vašek ještě poděkoval všem, kteří mu poslali hlas do Slavíka, a svěřil se, že díky divákům prožívá to nejkrásnější období jak v profesním, tak v osobním životě, za což ho diváci bouřlivě ocenili mohutným potleskem.
Po takovém přiznání přichází “bejkárna“ což znamená, že se dějí na jevišti nepředvídatelné věci - zde to bylo v podobě „Slavíků z Madridu“, ale v trochu jiné verzi. Dále se na chvíli ocitáme v „Bouři“ kde přichází pozvání do O2 Universa na Vaškův koncert s názvem Kapitoly, který se bude konat 16. 12. 2026. Přichází část koncertu s překvapením, prý aby ušetřil za hosty, tak pozval rodinu, a tak na píseň „Feeling Good“ přichází zatancovat Vaškova žena Eliška, která svým lehkým tanečním vystoupením krásně vtiskla písni patřičnou jiskru a na konci ji čekala od Vaška odměna v podobě pusy.
Asi největší divácký ohlas si získaly Vaškovi dcerky Eliška a Anička, které si přizval na pódium, a společně tak zazpívali píseň „Být nebýt“, která dokázala nádherně pohladit všechny přítomné dušičky. Vystoupení Terezky, pro kterou taťka s mamkou složili písničku „Cocobanana“ a na kterou si sama vymyslela choreografii, myslím dostala všechny přítomné diváky. My měli to štěstí, že jsme ji mohli slyšet v její premiéře právě zde, a za což se jí dostalo obrovského potlesku. Po této písničce se vracíme zpátky do filmových kolejí písničkou „Jdi za štěstím“.
Před dalším filmovým hitem, který přichází na řadu a týká se tak trochu zeleniny, Vašek konzultuje s publikem pěstování rajčat, od kterých přechází k filmové písničce „Což takhle dát si špenát“, a s mikrofonem v ruce tak mizí v publiku. Následovala písnička „Když jdou na mužskýho léta“ na přání následovala zase další bejkárna. Diváci si mohli zavolat o písničku, a když ji kapela nebude znát, tak ji Vašek vygooglí, a tak chodil s telefonem a zpíval „Přejdi Jordán“. A po Jordánu se ocitáme na jednu Noc na Karlštejně. Čekala jsem okamžik, kdy se na koncertě trochu přitvrdí, prý půjde jen o lehký metal. Na písničku „Carpe Vitam“ si přizval zpěvačku Míšu Gemrotovou Štikovou a došlo i na parůžky. Na Vaškovo přání, jež na chvíli odchází z jeviště, zahraje jen orchestr titulní píseň k filmu Gladiator.
Nejkrásnější a zároveň nejtěžší písničku, na kterou se Vašek těšil, je z muzikálu Jesus Christ Superstar s názvem „Zahrady Getsemanské“. Vracíme se zpátky do pohádky. Tajemství staré bambitky 2, kde zazní Vašková písnička „Hrnečku vař“ nebo další pohádková melodie „Miluju a maluju“. Dalším Vaškovým přáním bylo, abychom se všichni protáhli, k čemuž měla sloužit písnička „Prodavač“ od Michala Tučného. Naučili jsme se synchronizovaný tanec v rytmu country, a protože rozpumprlíkované publikum včetně zpěváka potřebovalo zklidnit tep, nastala příležitost pro Vaškovo vyprávění o slepičkách, které jak všem známo, chová. Slepice nejen dokázaly všechny zklidnit, ale i pobavit.
Od slepiček přecházíme do „Moře kupodivů“, kde se nad hlavami diváků objevují moře rukou, aby navodili krásnou atmosféru. Pak přichází smutná zpráva, že se vystoupení blíží ke konci a na rozloučenou si ještě poslechneme starou koledu „Den přeslavný“. Po koledě Vašek děkuje za neskutečnou atmosféru a odchází se slovy „Tak se tady mějte, my už odcházíme, třeba se ještě někdy uvidíme“. A netrvalo dlouho a za mocného pískání se vrací na pódium s tím, že leda bychom chtěli ještě jednu písničku. Tu nejlepší si prý nechal na závěr a vyzývá, abychom to naposledy společně rozjeli.
Načež celé divadlo stojí, a chce si tak společně užít poslední chvilky, a tak na písničku „Trezor“ vyskakují ze svých sedadel, aby si vyzkoušeli choreografii Karla Gotta na tuto písničku. Myslím, že se to všem moc povedlo a všem se dostalo uznání. Prý jsme byli fantastický a neskutečný. Vašek popřál všem krásné Vánoce, a jelikož ovace neustávaly, přichází znovu na scénu a prozrazuje, že to byl maximální počet písní, a tak ještě uvařili z vody „Everybody“. A ta byla opravdu poslední. Kdo si nenechal koncert ujít ani 16. prosince, dá mi za pravdu, že atmosféra, která na koncertě vládla, se nedá popsat, ale musí se zažít. Tak skončily krásné Filmové Vánoce, kde nám byl představen celý Bártův klan.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
