Magická fontána (která měla premiéru v roce 2021) je živelná ohnivá show, která nám ukáže trochu jiný pohled na naši historii. Technologie se staly každodenní součástí našeho života, bez nichž si už neumíme náš svět představit. Magická fontána je pozváním na cestu časem, nahlédnutí do doby kamenné, přes výlet do století páry, až k moderní době spalovacích a elektrických motorů, a také současnému fenoménu - internetu a sociálním sítím. Toto je příběhem nás všech, vydejte se tedy s námi na cestu do minulosti.
Oheň - objevili jsme jej my, nebo on nás? Živel, který odpradávna hřál a pomáhal lidem, může naopak i škodit. Lidé v dávnověku získávali oheň díky bouřím, kdy blesk zapálil třeba celý les. Dovedl zahřát, ale i spálit na prach. V příběhu ničivých sil jej symbolicky ztělesňuje jeho krutá vládkyně - Královna ohně (doslova v ohnivém kostýmu), která se snaží udržet si svou moc a nadále vládnout světu. Královnu ohně famózně ztvárnila Terezie Kovalová a žhavé tóny jejího violoncella.
Zajímavé bylo představování elektrického osvětlení - obloukové lampy, jejíž zdokonalení patří mezi nejznámější Křižíkovy vynálezy. Na scéně se také objevil parní stroj, který byl součástí každé větší fabriky. Příběh Františka Křižíka nám představil jeho plány a vize, úspěchy i nezdary, které musel ve svém životě překonávat. To přesvědčivě ukázal jeho představitel Michal Pribilinec. Jeho životní lásku a oporu krásně zatančila a zahrála Adéla Abdul Khaleg.
Projekce, která je provázána s děním na jevišti, dále ukazuje další Křižíkovy vynálezy, jako automobil poháněný elektromotorem, nebo první elektrickou tramvaj. Dojemný je i příběh manželů Křižíkových - Františka a Pavlíny, která byla nejen manželkou a matkou několika dětí, ale i silnou oporou svého muže v těch nejtěžších chvílích. Ve světě elektřiny se setkáváme s elektrickou energií, kterou představují světelné víly, a spěchají na pomoc, ve snaze překazit ohni jeho kruté plány.
Nekonečná energie ukrytá uvnitř Magického krystalu je další skvělá podívaná. Dozvídáme se něco málo o vzniku Křižíkovy světelné fontány na Výstavišti v Praze, o ztrátě dítěte a dalších těžkostech. Naděje na dokončení fontány není v krystalu, ale v odhodlání jít společně dál navzdory nelehkému osudu. Františkovi se nakonec podaří dokončit fontánu, která přes všechna úskalí ožívá, ale musí čelit armádě ohně, která se mu pokusí unést jeho milou. Královna ohně tak vrací úder - podaří se jí zničit Magický krystal čisté energie. Pozoruhodností je, že František za pomoci víl ze světa elektrické energie objevuje svou skrytou sílu.
František Křižík se narodil 8. července 1847 v Plánici u Klatov (v současnosti je v něm Křižíkovo muzeum), zemřel 22. ledna 1941 ve Stádleci u Tábora. Je přezdíván „Českým Edisonem“. Přestože měli s Thomasem Alvou Edisonem mnoho společného - oba se narodili v roce 1847, vyšli z chudých poměrů, věnovali se stejnému oboru, věřili ve stejnosměrný proud, dokonce oba začínali na železnici - Křižík se tomuto označování bránil. Celosvětově proslul svým vynálezy a nesmazatelně se zapsal do dějin elektrotechniky.
Jeho životopis je plný úspěchů, ale zahrnuje i těžká období a životní prohry. Každému se jistě vybaví oblouková lampa, světelná fontána, elektrická tramvaj nebo železniční zabezpečovací zařízení. V souboji o výstavbu elektrárny v Holešovicích Křižík prohrál, zakázku získal jeho rival Emil Kolben. Roku 1883 mu byl udělen Řád Františka Josefa, roku 1891 Řád železné koruny a stal se císařským radou. Roku 1905 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny, 1906 obdržel čestný doktorát technických věd. Když ve věku téměř 94 let zemřel na rodinném statku ve Stádlci u Tábora, byl převezen do Prahy, a s poctami pohřben na Vyšehradském hřbitově.
Křižíkova světelná fontána
Tato monumentální světelná fontána na pražském Výstavišti - v současnosti technická památka zvaná Křižíkova fontána - se poprvé rozsvítila 24. května 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy, avšak první práce začaly v říjnu roku 1890. Vznikly prostory pro obsluhu včetně 150 m dlouhé spojovací chodby se strojovnou, a nad nimi byl vybudován bazén 25 x 45 metrů se skleněným dnem, který pojme 1 650 m3 vody s 50 různobarevnými reflektory z vylepšených obloukových lamp. Zabarvení světla se dosahovalo ručně vyměňovanými barevnými skly, která se vkládala mezi lampu a skleněné dno bazénu. Výstavba nadzemní části byla zahájena v únoru 1891 a skončila v dubnu téhož roku.
Velkou rekonstrukcí prošla fontána v souvislosti s přestavbou Výstaviště pro Všeobecnou československou výstavu konanou v roce 1991. Tehdy původní vybavení nahradily rozvaděče z Elektropřístroje Modřany, které ovládaly 49 čerpadel, které vedou vodu ke 3000 trysek potrubím, jehož součet délek je přes 2 km a rozsvěcují 1300 samotných světel. Bylo také instalováno ozvučení kolem bazénu, takže vodu a barevná světla doplnil zvuk. Do bazénu bylo instalováno 5 kruhových pódií, na nichž se mohla odehrávat různá vystoupení, a kolem fontány vznikl amfiteátr pro více než 6 000 diváků, doplněný o Křižíkovy pavilony.
Od roku 2017 byla fontána v nefunkčním stavu, a její obnova měla původně trvat několik let. Proti ukončení provozu fontány a za její znovuzprovoznění vznikla petice, požadující zachování více než 125 let staré kulturní památky. Výstaviště Praha ve spolupráci s Pyroterra Lighttoys připravili obnovu Křižíkovy fontány, a instalovali nejmodernější technologie, které toto magické vodní dílo znovu oživily. Novinkou je také další velké pódium, zabudované uprostřed bazénu fontány, a projekce na vodní stěnu. František Křižík se tak důstojně vrátil na Křižíkovu světelnou fontánu.
Pyroterra
je česká umělecká skupina, založená v roce 2006 a věnující se ohnivé a světelné show, akrobacii a další umělecké produkci. Ve svých vystoupeních spojuje tradiční žonglérská a artistická čísla s moderní hudbou a tancem, přičemž hlavním výrazovým prostředkem je kombinace ohně, zábavní pyrotechniky a světelné techniky. Pro styl skupiny je příznačná dynamická podívaná podbarvená výpravnou hudbou.
Kromě působení po celé České republice, vystupuje též na významných kulturních událostech v zahraničí. Skupina se za svou patnáctiletou existenci vypracovala mezi světové špičky oboru. Patří mezi technologické vizionáře v produkci světelných rekvizit a kostýmů, které také sama vyrábí. Umění s ohněm a světlem v produkci skupiny Pyroterra oslnilo diváky na řadě kontinentů po celém světě. Mezi nejzajímavější produkce patří roční angažmá na kaskadérské show v Macau, 115. výročí Harley Davidson, Qatar Airways Gala v Jordánsku, velkolepé zahájení Indického fotbalového mistrovství, strhujícím uměním ohromila v televizní show Britain’s Got Talent.
V představení Magická fontána se umělci pohybují kolem Teslova transformátoru, v němž je napětí až 1 000 000 voltů (které donutili doslova „zpívat“), který bude úplně poprvé součástí divadelní/muzikálové show v Evropě, a především také poprvé v téměř zcela vodním prostředí. To by si zasloužilo zápis do Guinnessovy knihy rekordů!
Stálí členové skupiny Pyroterra: | Účinkující v představení Magická fontána: |
Realizační a tvůrčí tým: |
Marek Solnička Martin Koubek Monika Válková Jan Herman Pavel Neuman Martin Červenka Marek Michlík Adéla Trejbalová Daniela Mojžíšová Lukáš Sladký Adriana Štuková Zdeněk Mareš |
Terezie Kovalová Michal Pribylinec Adéla Abdul Khaleg Monika Válková Adéla Trejbalová |
Marek Solnička Juraj Klička |
Po technické stránce zajišťuje představení více než 20 pracovníků, bez nichž by představení nebylo magické. |
Z představení si odnáším nevšední zážitek. Obdivovala jsem účinkující, s jak doslova obrovskou energií a nasazením předvedli divákům neuvěřitelnou show. Byla to skvělá práce s ohněm a světelným efekty, doslova ohnivá a světelná podívaná uprostřed tryskajících proudů vody. Protože se představení odehrávalo přímo na fontáně, vůbec jsem hercům nezáviděla, že představení musejí odehrát v mokrých šatech a kostýmech. Také oceňuji akrobatické prvky, které předvedli třeba na světelné krychli, světelné projekce na vodní stěnu, živé bicí přímo na scéně, taneční prvky a vynikající nápady, jak zapojit kulisy nebo diváky do děje. Už nyní se těším na vystoupení na Fontáně příští rok!
Komentáře k článku