Netradiční dvě premiéry Tří mušketýrů se konaly 18. a 19. listopadu v Divadle Broadway. Akční lovestory staví hlavně na známých jménech z oblasti muzikálu i pop music.
Hudbu složil Michal David a se svolením byla použita píseň Bryana Adamse "All for love", která zazněla i na soundtracku k filmu Tři mušketýři. Texty napsal Lou Fanánek Hagen a Filipa Renče na režisérské židli vystřídal Libor Vaculík, který je zároveň i autorem choreografie. O výpravné kostýmy se postaral Roman Šolc. Hraje se opět v osvědčeném divadle Broadway. Oproti Kleopatře byla zvětšena scéna - to bylo umožněno absencí zadní projekce, která potřebuje odstup. O její vzhled se stejně jako v případě Kleopatry postaral Marek Hollý. Oproti Kleopatře jsou mnohem více využívána propadla, která slouží k odvozu kulis i lidí, v některých případech i jako výtah pro kardinála. Hluboká poklona na tomto místě budiž vyslovena souhře všech techniků a inspici za to, že nedošlo k žádnému vážnému zranění.
D´Artagnan se vydává do Paříže, protože se chce stát mušketýrem. V hostinci, který vede pan Bonacieux a jeho mladá žena Constance, potkává poprvé Mylady, které se začne dvořit. Rochefort, vedoucí gardy kardinála Richelieu ho díky podrazu v souboji porazí, ale Constance Gaskoňce zachrání před smrtí. Ztratí však dopis pro kapitána mušketýrů. D´Artagnan se zamiluje do 
Constance. Vzápětí se dostane do potyčky s Athosem, Aramisem a Porthosem. Všichni ho vyzvou na souboj. Jsou ale napadeni kardinálovou gardou. D´Artagnan mušketýrům pomůže, společně gardu porazí a oni ho na oplátku vezmou mezi sebe.
Král Ludvík XIII. je pod vlivem proradného kardinála Richelieu. Královna Anna je nešťastná, protože je zamilována do Buckinghama, anglického lorda. Ten jí tajně navštíví v královském paláci. Královna mu dá svůj šperk jako důkaz náklonnosti. Richelieu však donutí krále uspořádat ples, na kterém má královna šperk ukázat. S pomocí své důvěrnice Constance
požádá D´Artagnana, aby šperk přinesl. Tomu už ale kříží cestu intrikánka Mylady de Winter, bývalá Athosova žena. D´Artagnanovi se podaří šperk získat a královna tak neztratí tvář. Ale oba díky tomuto vítězství ztratí svou lásku. D´Artagnan je na plese jmenován mušketýrem a nezbývá mu nic víc, než věrné přátelství. Je však na tom lépe než královna, které zůstalo vyhaslé srdce a Francie.
Muzikál slibuje akční i romantické scény a hlavně nepřeberné množství hvězd. V roli D´Artagnana můžete vidět Pavola Haberu, Alana Bastiena nebo Tomáše Berouna. Jako Athose pak třeba Josefa Vojtka nebo Petra Koláře, Tomáše Bartůňka či Zbyňka Frice jako Buckinghama. V ženských rolích Sabinu Laurinovou nebo Zdenu Trvalcovou jako Constance, Radku Fišarovou nebo Petru Janů jako královnu Annu či Moniku Absolonovu nebo Lindu Finkovou jako Mylady. Překvapením je účast Martina Maxy v roli Buckinghama či Oty Balage v rolích Rocheforta nebo
Buckinghama - je patrné, že zvládá dirigování v Cats i hraní ve Třech mušketýrech. Objeví se i Karel Gott, který sice odmítl roli kardinála Richelieu, ale objeví se jako první na scéně a to ve formě projekce. Přijal totiž roli vypravěče a autora románu, Alexandra Dumase. Je to jeho první role v muzikálu ve které nezpívá - v Rebelech totiž hovořil jako učitel a zpíval "Oliver Twist". Na tiskové konferenci k tomu poznamenal: "Když jsem viděl, jak je ta role napsaná, litoval jsem, že jsem jí nepřijal."
Tři mušketýři se striktně nedrží knižní předlohy, byla posílena i role Mylady jako bývalé Athosovy ženy. Tato negativní postava je hodně zviditelněna, ale zde je to pochopitelné - jedná se o jednu z hlavních postav dramatu. Je zajímavé sledovat hlavní představitelky této role - M. Absolonovou a L. Finkovou - jak svou roli pojaly. Zatímco Monika Absolonová hraje intrikánskou mrchu, pro které jsou moc a peníze vším, Linda Finková svou verzi pojala spíše jako žena, kterou život otloukal, muži využívali a ona jim to s chutí vrací. Tváří v tvář neodvolatelnému rozsudku se však
obě zaleknou pekla.
Porthos a Aramis si moc sólově nezazpívají, což je vzhledem k obsazení škoda. Opět jsou zde zastoupeny filmové projekce, které vhodně a nenásilně doplňují děj. Kostýmy jsou výpravné a někdy i velmi odvážné, hlavně v případě Mylady. Dočkáme se i polonahých tanečníků a tanečnic. Ovšem kostým Buckinghama je značně chudý a nevýrazný. Role sluhy Plancheta a pana Bonaciuex jsou vsazeny až příliš uměle a co se týče obsazení, jsou alternace značně nevyrovnané. 
Před uvedením se o muzikálu psalo jako o "erotickém". Záleží na úhlu pohledu - na jedné straně jemnost a krása (Constance), na druhé vyzývavost a sex (Mylady) - to je obrovský kontrast. V dnešní době jsou takto "odhalené" kostýmy považovány za normální, ale v 17. století by byly velmi odvážné.
Tři mušketýři ale po hudební stránce pokulhávají svou velkolepostí za kostýmy a scénou. K propagaci v různých pořadech byla vybrána píseň All for love, která je v českém překladu "Mušketýr ví jak žít" písní všech mušketýrů, i když jí zpívají hlavně Athos a D´Artagnan. Hudba není špatná, ale její největší "vadou" je fakt, že si často uvědomíte, že jste
ji už někde slyšeli, jen nebudete vědět kde a od koho.
Nejvýrazněji se to projeví v jedné z ústředních 
melodií, která se čtyřikrát zopakuje - je zde kombinace Hlavy mazané z Bídníků a Hymny udavačů z Rebelů. Potom se nedivte, že si při odchodu z divadla budete zpívat jiný muzikál, než který jste právě viděli. Tato píseň je totiž také jediným přídavkem. Ten je však také zajímavý tím, že byl napsán jako přídavek - to znamená, že má zcela jiná slova než v muzikálu - kde se uzavírá celý příběh. Jak vysvětloval Michal David, spojení fragmentů písní v nový celek bylo míněno jako experiment tam, kde to slibovalo zajímavý výsledek.
O budoucnosti tohoto díla, které spíše než na původní hudbě může stavět na vynikajícím obsazení, rozhodnou až diváci, kteří si ještě před premiérou zakoupili 42 tisíc vstupenek. Může se ale opakovat i situace z Kleopatry, kterou kritika nepřijala moc příznivě, ale představení mělo divácký úspěch.
Na Mušketýry se vyplatí jít spíše kvůli hvězdnému obsazení a kostýmům, i když příznivci Michala Davida jsou podle dosavadních ohlasů velmi spokojeni.
Fotografie Michal Škvor, text Veronika Břešťanová
Komentáře k článku