Musicalnet.cz

Několik čísel, které vytvořily nesmrtelnou historii: Tři, jedno, jedna, deset, nekonečno. Že nevíte, co to znamená? Napovím. Tři krásné bohyně, jedno jablko, sama krásná Helena a deset let trvající boj o královské město, které navěky vstoupilo do legend. Už víte? Ano, jedná se o muzikál, který můžete zhlédnout od jeho premiéry 1. února 2024 v Divadle Broadway. Muzikál, který má stále vyprodáno. Muzikál se zajímavou hudbou. Příběh, inspirovaný starověkým Řeckem, kde pocity jako láska, zrada, nenávist a přátelství tvoří hlavní motivy jednání našich hrdinů. Muzikál, který se zabývá legendárním bojem a Trojským koněm. Muzikál Troja.

Na začátek trochu gramatiky. Některá jména se v řečtině skloňují jinak než v češtině, a tak pokud se hovoří o nejvyšším bohovi Diovi, je to jiný tvar jména Zeus. Stejně tak je to v případě Parida, který je jinde nazýván Paris.

Zeus rozhodl, aby spor tří bohyň - Afrodity, Athény a Héry o jablko sváru - rozsoudil pasáček Paris, a tím určil, která z nich je nejkrásnější. Paris rozhodne ve prospěch Afrodité, bohyně lásky, která mu za tuto volbu slíbí lásku nejkrásnější ženy světa - krásné Heleny. Ta je však provdána za spartského krále Meneláa. Na hostině v jeho paláci, kterou se zpečeťuje spojenectví dvou zemí, se Paris a Helena potkají a zamilují se do sebe. Paris i přes odpor Hektora, svého bratra, Helenu unese do Tróje, kde ji představí svému otci, králi Priamovi, který jim vystrojí svatební hostinu. Hektorovi a jeho ženě Andomaché se mezitím narodil syn Astyanax.

Meneláos se spojí se svým bratrem Agamemnónem, mykénským králem, který přesvědčí mazaného Odyssea, aby přemluvil Achilla k boji proti Trójanům. Agamemnón podlou lstí přiměje Achilla, aby se stal vůdcem trestné výpravy. Ten opouští Řecko se svou milou zajatkyní Bríseovnou a odjíždí do boje proti Tróji. Devět let žádná z válčících stran nemá navrch. Podle dávné věštby však až v desátém roce války město Trója padne.

Hektor cítí blízkost své smrti, a tak se loučí se svou ženou Andromaché, které ukazuje tajnou chodbu z města. V boji muže proti muži zabije Hektor Patrokla (který měl na sobě Achillovu zbroj) v domnění, že zabil Achilla. Ten ho vyzve na souboj na život a na smrt. Hektor jde bojovat s Achillem, který jej v souboji zabije, a jeho tělo vláčí pod hradbami Troje. Až moudrost Priama, láska Andromaché k Hektorovi a prosby Bríseovny jej přimějí vydat Hektorovo tělo k pohřbu a slíbí Trojským dočasné příměří.

Agamemnón a Meneláos přimějí Odyssea, aby vymyslel nějakou lest. Ten nechá postavit koně tak velkého, že neprojede bránou do města a řecké vojsko naoko odpluje. Trójané zbourají část hradeb a vtáhnou tento danajský dar do města. Jenže v jeho břiše jsou ukryti Řekové v čele s Odysseem, kteří v noci město otevřou navrátivším se bojovníkům. Hrdá Trója je lstí dobyta, město je drancováno a podpáleno, obyvatelé zabíjeni. Andromaché s Helenou prchají tajnou chodbou, Meneláos zabíjí trojského krále Priama, jeho bratr Agamemnón nachází smrt z rukou Bríseovny.

Achilles zachraňuje Bríseovnu z rukou Meneláa, avšak při útěku je zasažen šípem z Paridova luku do své paty a umírá. Paris se snaží zachránit i Bríseovnu, ale ta se z lásky k Achillovi rozhodne pro cestu do záhrobí po boku svého milovaného Achilla. Paris je v závěru bitvy zabit otráveným šípem Filoktétésovým a umírá také.

Závěr představení je velmi silný. Bitva skončila, mrtví jsou pohřbíváni ale nikoliv zapomenuti, a skutky, které se v průběhu války staly, odvaha i lsti, mohou na věky vstoupit do legend či eposů.

Hrdinné skutky, ale i mýty a báje, popsal Homér (a po něm Vergilius a mnozí další) v eposu Ílias, který v překladu znamená doslova „Ílijská“. Toto jméno je označení města, které nechal postavit Ílus, což je jiné označení pro Tróju. Samotný epos Ílias líčí až posledních 51 dní více jak desetiletého boje o Tróju. Epos však v originále končí Hektorovým pohřbem. Poslední okamžiky města jsou popsány až ve Vergiliově eposu Aeneis, který rozvádí osudy některých přeživších. Cestu lstivého Odyssea domů na rodnou Ithaku, která trvala dalších deset let, popisuje Homér v samostatném eposu Odysseia.

Texty k muzikálu Troja pochází z pera Václava Kopty, který otextoval všech 32 písní. Několik melodií již zavedených hitů krásně přetextoval pro potřeby muzikálu. A nutno říci, že výborně, což se projeví především u písní Michala Penka nebo Reinharda Maye. Hudební složku obstarali Zdeněk Hrubý, Bohouš Josef, Marcus Tran a Michal Penk, od něhož v představení uslyšíme jeho známou skladbu „O bláznech“, troškou do mlýna přispěl i David Deyl. Krásné melodie, které tak budou všem divákům při odchodu z divadla znít v uších.

Německý písničkář Reinhard May v roce 1986 napsal píseň „Nein, meine Söhne geb' ich nicht“, ze které se v muzikálu Troja stala závěrečná píseň celého díla s českým názvem „Své syny nenechám si vzít“. Píseň je prostě epochální, a to i díky scénickému ztvárnění - začíná hlasem jedné ženy, ke které se nejdříve přidávají hlasy živých, aby je postupně doplnily hlasy padlých hrdinů, a v závěru tak vytvořily mocný chorál, který zasáhne snad každého - to vše za projekcí, které přecházejí z antických bojišť na ta současná, a stávají se tak velkým mementem zaslepenosti mocných. Jak trefně tato píseň vyjadřuje dnešní konflikty, které rozpoutávají mocní jedinci bez skrupulí, ať už se jedná o Rusko, Palestinu či Ameriku.

Velmi náročné byly bojové scény, za kterými stojí Petr Nůsek. Slušivé dobové kostýmy nemá na svědomí nikdo jiný než vynikající kostýmy výtvarník Roman Šolc. Choreografii bravurně nacvičila Anet Antošová. Jen by mě zajímal význam scény, kdy rybáři chytí do svých sítí zlatou rybku. Zlatý úlovek v podání Andrey Holé, nám zazpívala píseň „Zlatá rybka“. Díky jedinečné projekci a kulisám, jsme se mohli na okamžik přenést do doby, kde se příběh odehrává, a nahlédnout tak do paláců a jejich chodeb nebo se tak ocitnout přímo na bojišti.

Krásné Heleně, kterou ztvárnila Felicita Prokešová, by slušelo snad cokoliv, a nelze jí tak nic vytknout, jak herecky tak pěvecky. Rozhněvaného a pomstychtivého krále Meneláose v podání Ládi Spilky, kdy jeho výkon - jak pěvecký tak herecký - předčil moje očekávání. V roli Parise se mi líbil Vojta Drahokoupil. Svá kouzla s mečem nám jako Achilles předvedl Ondřej Bábor. Dojemnou scénu procítěně zahrála Markéta Schimmerová jako Andromaché, když plna smutku a bolesti přišla prosit o vydání mrtvého těla svého manžela Hektora, velkého bojovníka v podání Martina Šemíka, který v soubojích předváděl neuvěřitelné kousky.

Mimochodem, Trojský kůň nebyl podle všeho kůň, ale loď. Už v druhém století našeho letopočtu zpochybňuje legendu o velkém dřevěném koni v knize Cesta po Řecku řecký zeměpisec Pausaniás. Respektovaný italský námořní archeolog Francesco Tiboni, který má velké zkušenosti s tím, jak vypadají historické lodě, přišel se zajímavou myšlenkou. Před branami Troje Řekové nezanechali koně, ale loď. Mýtus o trojském koni vznikl nepochopením slova "hippos", respektive jeho špatným překladem. Féničané, ale i Egypťané a další starověké národy žijící podél pobřeží, zdobili přídě svých lodí zoomorfními motivy. Starořecké lodě měly příď zdobenou koňskými hlavami, a označovaly se jako hippos (koňské).

Byl také válečný zvyk, kdy poražená strana odtáhla a na pobřeží zanechala své lodě a výzbroj jako dar vítězi, neboť mnoho bojovníků zemřelo, a tak by neměli dost posádek pro všechny lodě. Řada věcí souvisejících s trojským koněm bude hned jasnější a zřejmější, pokud přijmeme názor, že „kůň“ byl vlastně lodí. Mnohem jednodušší je zanechat před branami města válečnou loď, na které Řekové připluli, než ze dřeva vyrábět zcela novou koňskou sochu. Ani nemluvě o tom, že se do podpalubí schová pohodlněji větší množství lidí. I když… Proč by Trójané tahali loď z moře do města?

Představení muzikálu Troja stojí rozhodně za zhlédnutí, a to nejen kvůli krásným textům, ale i hudebnímu zpracování, reálným projekcím a krásným dobovým kostýmům z dílny Romana Šolce, tanečním číslům a propracovaným bojovým scénám. Výborné bylo také herecké obsazení, které dodávalo představení patřičný náboj. Troju bych doporučila všem, kteří mají rádi napětí, tvrdé souboje, historii, ale i romantiku a lásku. Své si v něm najdou děti, mládež i rodiny s dětmi, které jsou více ponořené do sociálních sítí než do knih - právě pro ně může být tento příběh poučný. 

Galerie z muzikálu Troja

Komentáře k článku

* Jméno
* Mail
WWW

Přidat komentář

Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions