Musicalnet.cz

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Creative Commons License
Email Tisk

Ježíš vstal z mrtvých, Hosanna!

Poslední večeří začíná druhá polovina představeníByl večer 11. listopadu 2010, vlastně už pár minut po půlnoci, takže se právě narodil další den. Vracela jsem se z povedené party, a při každém kroku jsem cítila v nohou podpatky jak hřeby, hustý déšť mi stékal po vlasech, a to všechno mě myšlenkami vracelo na Golgotu. Na Golgotu, kde včera v Hudebním divadle Karlín při obnovené premiéře muzikálu Jesus Christ Superstar ukřižovali Ježíše. Hloubala jsem, jak tuhle recenzi napsat, proč představení rozebírat a pitvat, když pro to stačí jediné slovo: Krása! Ale pak jsem si uvědomila, že ani toto slovo přesně nevystihuje to, co se v divadle odehrálo. Nebylo to jen krásné představení. Odehrálo se zde cosi mimořádného, nadčasového. A tak se přeci jen pokusím svými chabými silami vyjádřit nesdělitelné.

Jidáše velice věrohodně ztvárnil Václav Noid BártaMuzikál Jesus Christ Superstar je především mistrovsky napsané dílo. Andrew Lloyd Webber je mistrem a jeho hudba je prostě nádherná. Autor, oceněný Oskarem, televizní cenou Emmy, několika cenami Laurence Oliviera, cenou Tony, Grammy a řadou dalších, autor, který byl v roce 1992 královnou Alžbětou II. za své zásluhy v oblasti umění povýšen do rytířského stavu, napsal hudbu k muzikálu Jesus Christ Superstar v roce 1971. Od té doby je uváděn na prestižních scénách po celém světě a zájem o něj neustává.

Cesta Ježíše na Golgotu patří k jedné z nejpůsobivějších scénNemalou zásluhu na celosvětovém úspěchu tohoto muzikálu má samozřejmě rovnocenným dílem i proslulý libretista a textař Tim Rice. Libreto je skvěle napsané, dramaturgicky brilantně vystavěné, nemá hluchá místa a po celou dobu udrží napětí. Přestože je Ježíšův příběh natolik známý, že jej zde jistě není třeba znovu opakovat, autor jej podává naprosto strhujícím způsobem, divák je zvědavý, co přijde dál, scénář má spoustu napínavých míst a velmi silných okamžiků. Oba autoři vytvořili výjimečné dílo, které je v pravém smyslu nadčasové.

Choreografie v písni Superstar má nádech americké showDo češtiny texty skvěle přebásnil Michael Prostějovský. Anglickému originálu dal český kabát, českou poetiku, při čemž samozřejmě ctil původní jazyk. Ačkoli se anglické titulky promítané nad jevištěm ne vždy doslova shodovaly se zpívanými texty, vůbec to nevadilo. Naopak, Michael Prostějovský přistoupil k tématu velice citlivě a texty víc přiblížil českému divákovi. Nic naplat, čeština je barevnější jazyk s mnohem větším množstvím synonym pro jeden výraz.

Jiřímu Kornovi sedí role krále Heroda jako ulitáOsobou režiséra Gabriela Barre, kterého se vedení HDK rozhodlo přizvat k realizaci Jesus Christ Superstar po úspěšné Carmen, vsadilo na jistotu. Barre se však neubránil několika „po americku“ pojatým scénám, například scéna s králem Herodem a sochami, nebo Jidášova píseň „Superstar“, která je pojata jako velkolepá show. Díky tomu, že Barre pojal tyto scény s nadsázkou, nepřekročil hranici nevkusu, naopak byly příjemným osvěžením a odlehčením již tak závažného tématu. Jiří Korn postavu Heroda zahrál s takovým nadhledem, že nikdo nemohl pochybovat, že jde o velkou legraci. Zkušený režisér Gabriel Barre byl tedy od HDK dobrá volba, který se nebojí překračovat hranice představivosti a hojně používat metafor a symboliky.

Scénografie využívá i jednoduchých, ale o to působivějších prvkůScéna a kostýmy vzešly z hlavy bulharského výtvarníka Mihaila Tchernaeva. Tchernaev vytvořil návrhy scény muzikálu Jesus Christ Superstar již v roce 1994 pro Divadlo Spirála. Nechci zde srovnávat, tak se budu věnovat jen scéně v HDK. Obrovský prostor jeviště tohoto divadla dává výtvarníkovi možnosti pustit svou fantazii z uzdy všemi směry, do šířky, výšky i hloubky jeviště. Scéna tohoto představení působí tedy opravdu monumentálně a vytváří dokonalou iluzi doby, ve které Ježíš žil. Hlavním materiálem jsou tedy dřevo, kámen a provazy, to vše hojně dokreslované živým ohněm a ohňovými efekty. Nejvíce mě zaujala funkčnost scény a velmi důmyslně řešené přestavby kulis přímo před zraky diváků. Účinkující se pohybovali po schodištích a rampách, které dle potřeby sjížděly shora a skládaly se do nových a nových formací. Vše se pohybovalo, přestavby byly dynamické a přirozené, vůbec nic nerušilo, naopak to stále hrálo a divák měl pocit, že se na jevišti stále něco děje.

Kostýmy jsou velice citlivě barevně vyladěnyKostýmy dokonale podtrhovaly charaktery jednotlivých postav. Ježíšova režná košile svou jednoduchostí nechávala vyniknout jeho výjimečné osobnosti, a dávala tak prostor hlavnímu představiteli ztvárnit postavu Ježíše zevnitř. Naopak honosné kostýmy kněží, byť jejich základem byla černá barva, ostře kontrastovaly s prostými kostýmy lidu. Zbroji římských vojáků i nádhernému plášti Piláta dominovala červená barva a podtrhovala jeho sílu, moc i důstojnost. Naopak přeslazený růžový kostým krále Herodese byl nadsázkou už sám o sobě a předesílal, že půjde o humornou scénu. Velmi se mi líbily kostýmy oživlých soch kolem Heroda, tanečníci měli na sobě přiléhavé trikoty, takže je jejich těla jevila jako nahá, vytesaná z kamene.

Citlivé nasvícení všech scén dotvářelo celkový dojem do působivých obrazůMonumentální dojem ze scény umocňovalo osvětlení celého představení, light designem byl pověřen Jozef Celder, který již v minulosti vytvořil nasvícení mnoha dalších muzikálů jako například Bídníci, Evita nebo Kočky. Karlínské divadlo má mohutný světelný park, který skýtá neuvěřitelné množství kombinací, jak světel využít, a Celder těchto možností využil opravdu naplno. Využívá jak klasického bodového osvětlení sólistů, tak vytváření nálad svícením ze stran a různých úhlů, velice efektní je třeba využití stínového divadla při prorockém snu Piláta. V jiných scénách Celder různým střídáním barev na popředí či pozadí scény vizuálně mění její hloubku, celou škálou od měkkých efektů až po ostrá světla dotváří atmosféru jednotlivých scén. Nasvícení při tom působí naprosto přirozeně. Celderovy zásluhy pro Královskou shakespearovskou společnost ve funkci hlavního mistra světel ocenil i sám princ Charles. Nedivím se.

Company dostává v muzikálu dostatek prostoru k hereckým, pěveckým i tanečním číslůmHudebním nastudováním muzikálu byl pověřen Ota Balage, a nutno říci, že se tohoto úkolu zhostil více než se ctí. Živý orchestr byl skrytý v nejzadnější části jeviště, účinkující viděli dirigenta pouze na obrazovkách po obou stranách jeviště. Orchestr pod taktovkou Oty Balage se v závěru představení zcela nečekaně objeví, což je od režiséra velmi efektní kousek, orchestr v tu chvíli plní i jakousi dekorativní složku v ději. Nastudování sborů a korepetice se ujala Sára Bukovská.

Ozvučení představení měl v rukou Petr Ackermann, což jistě není nic jednoduchého. Sólistům i početné company, jejíž členové mají v představení i sólové party, bylo dobře rozumět, a ani ve sborových pasážích nikdo nečněl. Zvukovému mistru však musím vytknout asi dva momenty, kdy sólistovi nahvízdnul mikrofon. To by se při premiéře stát opravdu nemělo, působilo to samozřejmě velmi rušivě.

Choreografie písně ''Hosana'' je působiváPohybovou složku představení a tanečních čísel měl v rukou zkušený choreograf Pavel Strouhal. Má na svém kontě inscenace jako jsou třeba Miluji tě, ale…, Starci na chmelu, Hledá se muž – Zn. Bohatý, Jack Rozparovač, Touha, West Side Story nebo Kudykam. Na scéně HDK nastudoval choreografie k muzikálům Limonádový Joe a Carmen. Company má v představení mnoho příležitostí a všichni jsou opravdu velmi dobří. Působivé jsou hromadné scény, například píseň „Hosanna“ s Ježíšem, velice efektní je i komické číslo s králem Herodem, kde Strouhal využil dovednosti Jiřího Korna a nově zařadil i stepařské číslo. Představa stepujícího krále Heroda se sochami je až neuvěřitelná, ale scéna je tak propracovaná a podána s takovým nadhledem, že divák mohl jen nadšeně tleskat. Podobně vyzněla i velká taneční show Jidáše s anděly ve stříbrných oblecích.

Báře Basikové to v roli Máří Magdaleny velmi slušeloPojďme se ale podívat na jednotlivé postavy. Máří Magdalenu ztvárnila skvělá Bára Basiková. Je vidět, že zkušenost z prvního uvedení Jesus Christ Superstar před patnácti lety jí dodala jistotu a vyzrálost, a že Máří Magdalena je bezpochyby její životní rolí. Zpívala úžasně, šlo to od srdíčka. Navíc to Báře moc slušelo, přestože má po úraze nohy, kdy se nemohla hýbat, nějaká kila navíc. Naopak bych řekla, a shodli jsme se na tom i s kolegou, že jí to přidalo na něze a mateřské laskavosti.

V roli Jidáše se představil Václav Noid Bárta. Ztvárnit tuto kontroverzní postavu není nic lehkého. Noidův Jidáš je plný emocí a rozporů, je všechno, jen ne plochý. Bůh na něj naložil velmi těžký úkol – zradit Ježíše, kterého jako svého učitele miloval. Jeho scéna, kdy rozhazuje z měšce dukáty, které dostal za svou zradu, a kdy pláče nad svým a Ježíšovým osudem – byla opravdová, jeho slzy mu člověk nemohl nevěřit. I závěr scény, kdy se Jidáš oběsí, je velmi efektně a působivě zpracovaná, ale to musíte vidět sami.

Umělecký šéf HDK Pavel Polák v roli Piláta byl výbornýRole Piláta Pontského se ujal Pavel Polák, který je nejen zdatným zpěvákem (ztvárnil celou řadu rolí, například Aramise ve Třech mušketýrech, Štěpána v muzikálu Daniela Landy Krysař, Jakuba v Golemovi nebo krále Ludvíka XIV. v muzikálu Angelika), ale od února roku 2003 je i uměleckým ředitelem HDK. Jeho Pilát mě skutečně oslovil, je věrohodný, plný emocí a výrazově velice přesvědčivý. Brilantně zahrané jsou Pilátovy dialogy s Ježíšem.

O králi Herodovi v podání Jiřího Korna jsem se již letmo zmínila. Jiří Korn je výborný nejen pěvecky, ale hlavně herecky, svůj smysl pro komično a nadsázku prokázal již v několika předchozích muzikálech. Herodův monolog k Ježíšovi je jedno z nejlepších čísel představení. Jeho paruka a růžový kostým jen podtrhovaly královu zženštilost a rozmazlenost, diváci se museli smát, jen když se objevil na jevišti. Na tomto místě se nemohu nezmínit o company, která Kornovi skvěle sekunduje, a společně excelují v brilantním stepařském čísle. V pěveckých vstupech kněží vynikají především basové partyCompany ztvárňuje vlastně sochy, oblečené v přiléhavých šedých trikotech pouze se zlatým listem zakrývajím rozkrok.

V muzikálu uvidíte ještě několik vedlejších, nikoliv však nedůležitých rolí. Kněze Kaifáše ztvárnil Lukáš Hynek – Krämer, jehož bas je skutečně obdivuhodný, Annáše si zahrál Jaroslav Klein, Apoštola Šimona Zélótese představil Peter Strenáčik. Osobně mne zaujal Apoštol Šimon Petr v podání Jaromíra Holuba, který výborně zpíval a byl přesvědčivý hlavně herecky. Company jak dámská, tak pánská se střídá v mnoha menších rolích a roličkách. Všichni skvěle tančí, zpívají, výborně vypadají – zkrátka tahle má vypadat company ve světovém muzikálu.

Jako Ježíš na kříži je Kamil Střihavka fenomenální, působivá scéna bere dechJežíše jsem si nechala nakonec záměrně. Kamil Střihavka je v té roli prostě fenomenální, nelze mu vytknout nic. Je to jeho životní role, jeho Ježíš prostě bere dech. Nedá se ani napsat, že Ježíše hraje, protože on v tu chvíli Ježíšem je, tak je s tou rolí sžitý. Od efektního začátku, kdy Ježíš za zvuku předehry přichází řadou mezi diváky, nasvícený pouze bodovým reflektorem, přes všechny vypjaté scény až po ukřižování, člověk ani na chvíli nepochybuje, že vešla výjimečná osobnost. Kamil Střihavka disponuje hlasovým rozsahem, jaký má u nás málokdo, a na premiéře byl opravdu ve formě, i když měl za sebou náročné období zkoušek muzikálu. Mohla bych zde vyjmenovávat všechny působivé pasáže, ve kterých Kamil exceluje, ale nebudu se o to ani pokoušet, protože to se popsat nedá, musí se to zažít. Na pozadí celého tvůrčího týmu představení dokázal vnést do role Ježíše jeho poselství a odkaz, takže vlastně nehraje, ale přesněji „něco“ lidem v publiku předává. Pokud je tohle pravým smyslem umění, pak musím konstatovat, že v muzikálu Jesus Christ Superstar se to beze zbytku podařilo.

Premiéru navštívil i primátor hl. m. Prahy Pavel Bém s manželkouCo dodat na závěr? Po nadšeném potlesku publika ve stoje, poděkoval Tomáš Matějovský všem, kteří se na muzikálu podíleli, a představil je na jevišti. Přivítal také zástupce zřizovatele (Magistrát hl. m. Prahy) HDK primátora Pavla Béma s manželkou. Na závěr byli návštěvníci představení pozváni na premiérový raut a umělci se věnovali focení a rozhovorům s novináři. Oslava se protáhla do pozdních hodin.

Ještě pro vás máme exkluzivní rozhovory s režisérem a se třemi hlavními představiteli těsně po skončení premiéry, kdy byli ještě rozechvělí z právě proběhlého představení. Pro Musicalnet se ptala naše spolupracovnice Monika Babická.

Kamil Střihavka: „Ježíše mám pod kůží“

Rozhovor s Kamilem Střihavkou, představitelem Ježíše, jsme udělali hned po doznění potlesku přímo na jevišti. „Můžeme si na to sednout?“ byla jeho první slova. 

Kamil Střihavka poskytl Musicalnetu rozhovor jako prvnímu přímo na jevišti hned po skončení představeníKamile, jak jste spokojený s premiérou, proběhlo to tak, jak jste si představoval? Překvapilo vás něco?
Nemyslím, že by mě něco překvapilo... Premiéra proběhla v pořádku tak, jak měla. Já jsem rád, protože jsem si to snažil od prvního obrazu užít, a abych měl na tu pro mě obnovenou premiéru Ježíše jenom ty nejlepší vzpomínky. Místo pocitu nervozity nebo trémy jsem měl spíš pocit těšení se.

Vím, že tuhle otázku dostáváte asi často, ale přesto se musím zeptat: Čím se pro vás liší Ježíš z roku 1994 s Ježíšem z roku 2010? V čem je ta zásadní změna?
Václav Noid Bárta, Bára Basiková, Kamilka Střihavka a dirigent Ota Balage měli po premiéře důvod ke spokojenostiTahle inscenace je především skutečně nová, je trošku jiná v tom, že se hraje v jiném prostoru, je tady spousta nových tváří, režijní i scénické pojetí je jiné… Co zůstává, jsou – jak já říkám, ty pevné pilíře, to, co spojuje starou a novu verzi. Je to osoba Báry Basikové, která se svou interpretací Máří Magdaleny zařadila mezi legendy. Mihail Tchernaev, který navrhoval scénu jak při prvním nastudování, tak i pro to druhé, a ještě přidal návrhy kostýmů… A v neposlední řadě je to nadčasová krásná hudba Andrew Lloyd Webbera, která oslovuje znova a znova novou generaci a také úžasně přeložené libreto od Michaela Prostějovského. To jsou takové základní kameny tohoto nového představení, které nelze pominout.

Ježíš v podání Kamila Střihavky se stal legendou již v prvním provedení v roce 1994 v pražské SpiráleJestli počítám správně, tak v roce 1998 byla derniéra toho původního představení, to je dvanáct let. Objevil jste v novém nastudování něco jiného, máte třeba větší životní nadhled?
Na to se těžko odpovídá, jsem především o patnáct let starší, když to vezmu od premiéry prvního nastudování Jesus Christ Superstar tady v Praze. A tak jako každý jiný mám o to víc zkušeností a víc životních zážitků. Nicméně tu postavu a celé představení mám po těch mých osobních téměř tisíci reprízách skutečně pod kůží, takže hledat něco nového… Hledám si v těch aranžích svoje nové místo a těším se na to, jak se to každou další reprízou bude usazovat, a až si to správné místo, tak jako před těmi lety, najdu, tak budu spokojený.

 

Bára Basiková: „Do role jsem dala své prožitky“

Báru Basikovou, představitelku Máří Magdaleny, jsme zastihli až na chodbě před její šatnou.

Bára Basiková nám poskytla rozhovor po představení v zákulisíBáro, jak jste spokojená s premiérou, teď máte čerstvé dojmy, proběhlo to tak, jak jste si představovala, bylo všechno v pořádku?
Proběhlo to tak, jak jsme si všichni přáli a představovali. Myslím, že jsme si to všichni i hezky užili a máme z toho velikou radost.

Jak se změnila Máří Magdalena z roku 1994, jaká je v roce 2010? Je tam změna, je tam posun?
Bása Basiková byla Kamilu Střihavkovi rovnocennou partnerkouTak určitě, jako každý můj kolega odžil pár let, a jak osobně, tak profesně se někam posunul a jeho život se vyvíjí, tak i můj život se za ta léta posunul a já si myslím, že to může být jedině plus, protože všechny ty prožitky a zkušenosti se do té postavy, do té role můžou promítnout.

Před časem jsem s vámi točila rozhovor a vím, jak bylo pro vás těžké to rozhodování, jestli do toho znova jít. Že tam bylo hodně argumentů pro a proti… Takže dnes můžete říct, že jste ráda, že jste do toho šla podruhé?
Bára Basiková a Kamil Střihavka jsou v rolích Máří Magdaleny a Ježíše kolegové již z dob prvního uvedení muzikálu v roce 1994Jsem moc ráda a jsem ráda, že to proběhlo za všech těchto okolností, že se na tom podíleli ti lidé, kteří se podíleli, že vznikla úžasná týmová práce, protože takovéhle představení, to je opravdu o velkém souznění a spolupráci všech zúčastněných. A tady skutečně všichni musí táhnout za jeden provaz a podporovat se navzájem, vzájemně si vycházet vstříc, a myslím si, že to je opravdu na týmové práci zásadní. Tady se to podařilo a mám velkou radost, jakou energii mají všichni noví lidé, kteří v původní verzi nehráli. Předávají a rozdávají obrovskou vitalitu, a toho si velice vážím.

 

Václav Noid Bárta: „Ježíš je splněním mého snu“

Rozhovor s Václavem Noidem Bártou, představitelem Jidáše, kterého jsme zastihli na rautu u baru s minerálkou v ruce:

Václav Noid Bárta si s námi popovídal na rautu s minerálkou v ruceJak jste spokojený s premiérou, proběhlo všechno tak, jak má, a podle vašich představ?
Dnešní premiéra je pro mě splněním dětského snu, protože když mi bylo patnáct let, tak jsem byl na Jesus Christ Superstar, kde jsem viděl Kamila Střihavku a Báru Basikovou. A dnes jsem s nimi mohl stát na jednom jevišti, a jsem za to velice vděčný a moc děkuju.

Tehdy hrál Jidáše Dan Bárta. Je jasné, že vy máte úplně jiného, svého Jidáše, ale před tím ho hrál přeci jenom Pan zpěvák Dan Bárta. Bylo to pro vás něco, nad čím jste také přemýšlel, přeci jenom to byla hodně vysoko položená laťka.
Ovace nebraly konceDan Bárta je naprosto famózní zpěvák a Jidáše hrál úplně bezkonkurenčně. Pokoušet se ho nějak kopírovat, to nejde, to je nemožné. Takže moje jediná možnost byla zkusit na to jít trošku jinou cestou, nekopírovat a najít si svou vlastní cestu.

Jaký je tedy Jidáš v podání Václava Noida Bárty?
No… pěvecky trošku jinak, pěvecky jsou tam takové trošku jiné kličky, existují určité přechodové tóny, kterým se musím vyhnout. Herecky to cítím trošku jinak. Neříkám, že líp, absolutně ne, ale spíš to hledám třeba ne jako nějaké poslání od Boha – co řekl Bůh, ale já to spíš hledám jako vztah mezi dvěma lidmi, je to takové osobnější.

Zmínil jste dva lidi, tak ještě jedna otázka, protože vy nejste jenom Jidáš, ale zároveň alternujete také s panem Polákem Piláta. Dá se říct, která role je vám bližší a nebo jsou na stejné úrovni?
Květiny za premiéru dostávali i členové orchestruBližší je mi stoprocentně Jidáš. Protože jak pěvecky, tak i tím celkovým provázením děje, je to úžasně postavené. Pilát je taky krásná role, má tam toho míň… Ono je to dané také trochu tím, že jsem Piláta trénoval v kompletu asi týden, takže samozřejmě nemám ještě tu jistotu a teprve se ho doučuju. Ale Jidáše miluju.

Vy jste Robin Hood, vy jste Jidáš, vy jste Pilát, a ještě García v Carmen… Můžu se zeptat na poměr těch představení? Kolikrát za měsíc vás lidé mohou v Hudebním divadle Karlín vidět?
Já jsem tady prakticky od úterý nebo středy prakticky až do neděle, takže jsem tady skoro každý den, a jsem za to moc vděčný. A zbytek je Kalich.

 

Gabrielem Barre: „Na českých hercích si cením jejich nasazení“

Na závěr vám přinášíme rozhovor z režisérem Gabrielem Barre, režisérem představení.

Ani o rozhovor s charismatickým režisérem Gabrielem Barre jsme vás nemohli připravitJak jste prožil dnešní den?
Dnes jsem byl na všechny moc pyšný, odvedli skvělou práci, zrovna jsem se o tom bavil s přáteli. Pro mě je hlavně velmi zajímavé to, že jsem přišel dělat divadlo do země, která není mojí domovinou, a vidět, jak všichni společně pracují na tom, aby stvořili představení. Na představení pracují spousty lidí, o kterých diváci nemají ani tušení, a ani nemusí mít. Ale mě osobně velmi vzrušuje, když se všichni do toho představení pustí s emocemi, ať už pro nás stavějí kulisy, vyrábějí paruky nebo dělají make up nebo se starají o oponu nebo samotní herci na scéně. Všichni investují stejné množství energie, a hlavně tvrdou práci a snahu. A to mě velmi baví. I když já to vidím trochu jinak, než lidi, co dnes vystupovali nebo publikum. Ale jsem na všechny moc hrdý.

Režisét Gabriel Barre tleskal všem hercům za jejich výkonyJe velký rozdíl v tom pracovat s českými herci a zpěváky, než třeba s Američany nebo jinými cizinci?
Podle mě je asi největší rozdíl v disciplíně. Čeští herci nejsou někdy tak disciplinovaní, jako Američané. Podle mě jsou hodně živočišní a přirození. A to je dle mého názoru hodně. Režisér chce, aby jeho představení žilo, aby každý večer dýchalo, a to můžete udělat, jen když jsou lidé na scéně uvěřitelní. To nemůžete nikoho naučit. Můžete učit techniku, jak se to naučit, ale obecně buď lidé mají talent, nebo ne.

Bára Basiková dostala za Máří Magdalenu největší kyticiNa českých hercích si cením jejich nasazení, jejich schopnosti být na scéně přirozený. A to především v představeních jako je tohle, kdy scénář ne moc výrazně spojuje písně. Herci si všechnu tu historii, vztahy musí sami vymyslet na zkouškách a při diskusích. Ale výsledek musí být zřetelný pro publikum hlavně vizuálně, protože tu není příliš dialogů, které se zabývají vztahy. Vlastně je tu popsán jen vztah Ježíše a Jidáše a Ježíše a Máří, Jiří Korn si svého krále Heroda patřičně užilale i ostatní postavy musí být stejně živé, ačkoliv nemají příliš písní, příliš sólových partů. Ale myslím, že to všichni cítí.

A další rozdíl je, ačkoliv je tu hodně talentovaných lidí, je tu prostě menší rybníček, než třeba v New Yorku. Je tu prostě určitá skupina herců, a ti hrají ve všem. A musíte si je půjčovat s ostatními divadly, a pak nastávají konflikty, se kterými si musíte poradit. Takže jsme si museli hlídat obsazení, aby všichni dostali stejné noty, a tak. Ta komunikace je těžší v tom, že každý večer hraje někdo jiný, a tak se musí všechno dobře zkoordinovat. A taky tu je víc času na zkoušení, ale to je také dáno tím, že tu máme mnoho lidí, kteří jsou do představení zapojeni.

Režisér Gabriel Barre si cení nasazení všech hercůJak dlouho jste na představení pracovali?
Začali jsme na začátku července, zkoušeli jsme asi dva měsíce, osm až devět týdnů, pak jsme udělali něco unikátního, nechali jsme ten projekt na šest týdnů usnout, dokud se nezměnily kulisy z Carmen. Před třemi týdny jsme opět začali pracovat a dnes byla premiéra. Takže to byl neobvyklý proces, ale myslím si, že to byla naše výhoda, herci vstřebali všechno, co jsme se učili, vrátili se zpět a naštěstí tenhle plán vyšel. Celkově jsme tedy zkoušeli deset až jedenáct týdnů, což je dlouho, protože třeba představení na Broadwayi se tak dlouho nezkouší. Ale museli jsme se vyrovnat s dvěma, třemi alternacemi, to se v New Yorku nestane.

Ještě společná fotografie prvního obsazení a raut mohl začít Vypadá to, že se vám v Čechách zalíbilo. Co plánujete do budoucna?
Mám velké štěstí, že jsem si tu nevytvořil jen dobré obchodní vztahy, ale také jsem tu našel přátele. Bavíme se o dalších projektech, na kterých by tu mohl pracovat, tak doufám, že k tomu brzy dojde.

 

Osoby a obsazení 1. premiéry
Ježíš Kristus Kamil Střihavka
Jidáš Iškariotský Václav Noid Bárta
Máří Magdalena Bára Basiková
Pilát Pontský Pavel Polák
Herodes Antipa Jiří Korn
Kaifáš Lukáš Hynek - Krämer
Annáš Jaroslav Klein
Apoštol Šimon Petr Jaromír Holub
Apoštol Šimon Zélótes    Peter Strenáčik

 

Tvůrčí tým
Hudba Andrew Lloyd Webber
Libreto Tim Rice
Přebásnil Michael Prostějovský
Režie Gabriel Barre
Scéna a kostýmy Mihail Tchernaev
Hudební nastudování, dirigent Ota Balage
Choreografie Pavel Strouhal
Sbormistr Sára Bukovská
Light design Jozef Celder
Sound design Petr Ackermann

Komentáře k článku

avatar Lubin
0
 
 
a kdo hrál v COMPANY ten den????? to nenapíšete???
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
avatar Alena Homolková
0
 
 
To Lubin: Samotnou mne to mrzí, ale HDK tuto informaci nezveřejnila. Domnívám se, že je to vůči lidem v company nespravedlivé, ale nemohu s tím nic dělat.
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
avatar Bára
0
 
 
Nevím zda je to zveřejněné na internetu, ale je to napsáno přímo v programu na Jesus Christ Superstar.
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
avatar Veronika
0
 
 
Tak by mě zajímalo,kolik holek už muselo roztáhnout Pavlovi Strouhalovi nohy,aby se do muzikálů dostaly.Jen mě naháněl nechutně jak dlouho.A proč to sem píšu?Připadá mi to spravedlivé.
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
avatar Veronika
0
 
 
Bože pardon,samozřejmě to není pravda .Přítel si tady dělal srandu jen aby nedošlo k nějakému nedorozumění .
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
avatar Renata Kratochvílová
0
 
 
Dobrý den,
ocenili bychom, kdyby se zde podobné komentáře z LEGRACE již neobjevovaly, věřím, že nás chápete. Děkujeme.
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
avatar Martin
0
 
 
No podle mě ,je to těžká realita .
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
avatar Renata Kratochvílová
0
 
 
To nemohu soudit z vlastní zkušenosti, ale tím, že MusicalNet si zákládá na faktu, že nejsme bulvární plátek, informace tohoto druhu sem prostě tak nějak nepatří, ačkoli jsou jen v komentářích. Věřím, že to chápete.
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
* Jméno
* Mail
WWW
Přidat komentář
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
 
Sdílej na Facebooku

Creative Commons

Creative Commons License
Photo & text by Michal Škvor & team Musicalnet.cz is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License. Based on a work at www.musicalnet.cz

Certifikace

Tyto stránky jsou archivovány v systému Národní Knihovny v projektu

 STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR


Musicalnet.cz

Copyright © Michal Škvor & team, 2004 - 2024 pro Musicalnet.cz. Všechna práva vyhrazena. Fotografie ani články nelze používat na jiných webech bez písemného svolení autorů.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.