Musicalnet.cz

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Creative Commons License
Email Tisk

Naháči, odhalte se!

Jedna z prvních scén Naháčů19. října byla předčasná derniéra muzikálu Naháči. Původní měla být 27. října, po 30 odehraných představení. Mimochodem, představení každý den v týdnu, v sobotu a neděli dvoják... Jediná produkce, která se tohoto odvážila. Jelikož naše skvělá redaktorka Veronika popsala premiéru ve skvělém článku, uvažoval jsem, jak jinak a přesto zajímavěji napsat článek o derniéře. Výsledkem je tento článek, který shrne vývoj od předpremiér až po derniéru a v galerii najdete nejlepší fotografie ze všech představení. Tož jdem na to. Naháči, odhalte se!

Na Robertově párty musí být i zábava...První pohled na dílo jako celek měla naše kolegyně Janina. Přijala tedy pozvání na jednu z předpremiér, a těšila se, co nového jí tento muzikál dá. Naháči nezklamali a zanechali v ní hluboký dojem svým pojetím, neformálností, myšlenkou… Zároveň ji - pravděpodobně jako jednu z několika málo diváků - donutil se zamyslet nad jeho významem, hloubkou. Vše shrnula do jedné věty, kterou mi poslala večer: "Připrav se na silný zážitek, a také si připrav hodně místa na kartě na Danku Šinkorovou". Takže… jaká byla předpremiéra?

Naháči tři dny před premiérou

V zákulisí se dějí věci... aneb Braňo Polák si potrpí i na legraciPůvodně neměl tento článek ani vzniknout, protože zhlédnutí předpremiéry Naháčů bylo nad plán našeho serveru, a tedy stranou zájmu kohokoliv z našich řad. Ale jelikož to byl jediný termín, kdy jsem toto dílo mohla vidět, rozhodla jsem se předpremiéru navštívit. Po zhlédnutí představení mi to nedalo a myšlenka je tady, protože k tomuto dílu se není možno nevyjádřit, byť trochu jednostranně.

Jak jsem už zmínila, já jsem si nenechala ujít předpremiéru 2. října 2011 a odnesla jsem si vysoce emotivní zážitky, a o to více mne mrzí, žJeden ze dvou hlavních autorů Naháčů - Slávek Bourae po pouhých 30 představeních proběhne derniéra tohoto pozoruhodného nápadu. Po skončení předpremiéry dal autor Slávek Boura přímo v sále možnost přítomným promluvit a vyjádřit své pocity a postřehy. Už to mi připadalo zajímavé a prospěšné.

Připomínky se týkaly hlavně technických nedostatků, protože obsahové myšlenky jsme možná mnozí nestrávili doposud. A to jsme samozřejmě ještě nikdo netušil, že zklame přenos po internetu, který měl být použit až při premiéře.

Sisa Sklovska vyzývá ostatní ženy k její podpořeZ mého pohledu bych ani toto dílo neoznačovala za muzikál. Pro mne to byl psychologický pohled do našich duší a ukázka důsledků z něho vyplývajících. Pohled, kterému se raději většina z nás vyhýbá ve strachu, co bychom objevili. Já jsem uvítala, že tento pohled chtěli autoři podpořit alespoň vymožeností a zálibou dnešní doby - komunikací po internetu.

Škoda, přeškoda, že to celé nevyšlo.

Technicky se neodvažuji zatím nic poradit. Pan Prokopec se vyjímá i na projekcíchJako ženskou mě jedině napadá sehnat více peněz na kvalitnější techniku. Ale obsahově - zamyšlení nad vztahy mezi lidmi, mi připadají Naháči jako bomba. Rozhodně jsou určeni specifické skupině lidí. Lidem, kteří se nebojí poprat se se životem, a to i v myšlenkách, a mají se přitom o koho opřít. Nebo lidem, kteří se nebojí klikat myší a myšlenky lidské svobody a lásky či závislosti a smutku přitom jejich srdce nevyděsí a nezasáhnou.

Nepřeji autorům Slávkovi a Jarkovi, aby se jednou chlubili průkopnictvím internetového muzikálu, jako jim to přeje moje kolegyně Veronika. Přeji jim psychologické i technické znovuzrození Naháčů v plné parádě.

CHLAPI, NEVZDÁVEJTE TO!

 

Naháči byli oblečení, přesto nazí

Tereza Aster Vágnerová v zákulisíJe pravda, že premiéra se nepovedla podle představ tvůrců, ani z hlediska očekávání diváka. A to i přesto, že celý projekt byl dlouhodobě zviditelňován na facebooku a v dalších médiích. Největší podíl na tom měla nefungující technika, která hrála podstatnou roli v celém pojetí. Nefungující kamery, předbíhající se chat, pozdě vyjeté mikrofony - to vše kazilo dojem. Co ale mile překvapilo, byla myšlenka, její pojetí a samozřejmě hudba.

Muži jsou ženy a ženy jsou mužiMasky jsme vždy měli a hojně je používali. Třeba ve škole, v partě, v zaměstnání. K jejich masovému rozsahu však přispěl internet se svými nicky, přezdívkami, pseudonymy, či usernamy. Stačí se podívat na tzv. sociální sítě. Lidé získali pocit, že mohou žít jiný život (alternativní) a mohou se bez následků vydávat třeba muž za ženu, věchýtek za svalovce, neonacista za člověka se sociálním cítěním, gauner za gentlemana, atd…

Ještě nepřítomní členové Klubu porozuměníTyto masky nám Slávek Boura prostřednictvím projektu Naháči strhl. Hrubě, nečekaně, agresivně, avšak pro naše vlastní dobro. Tom se nám hodně nelíbí, nést své skutečné JÁ bez masky, být sám sebou, přiznat se k němu a vydržet posměch, nadávky a možná i plivance. Myslím si, že v dnešní době, kdy sledujeme různé TV seriály typu "soup opera", které si hrají na realitu, ale přinášejí pouhý konzum, není mnoho lidí, kteří by se chtěli hluboce zamyslet nad tématem, kteří Naháči přinesli. Lidé si nechtějí strhnout své "bezpečné" masky.

Anička ukončila všechno dohadování... Ale za jakou cenu?Zazněly i názory, které neúspěch připisují malé dramaturgii (figury nemají vývoj), režii (špatně rozehrané situace) či malé hloubce myšlenky (strhávání masek, které neodhalí podstatu figury).

Mně osobně se představení líbilo z několika důvodů, které zde trochu rozeberu.

Chaos a Berenika - ti dva se zrovna moc nemusíTechnika - propojení techniky a divadla je využíváno již dlouho - např. propadla, tahy, lávky. Pak jsou novější technologie, jako digitální zvuk, projekce, nebo dokonce projekce na nepravidelné tvary či mapping, který byl poprvé použit v muzikálu Baron Prášil.

Slávek se svým týmem se rozhodl divákovi ukázat svět jeviště blíže, než kdo předtím, a tak na jeviště umístil 14, posléze 16 kamer. Bohužel, při hraní do klasického jeviště bylo málo kamer instalováno v čelním pohledu, takže internetový přenos nebyl hrán pro diváka u PC, ale v divadle. To se zčásti vyřešilo přidáním kamer na hranu jeviště. Pan Prokopec obviňuje ženy a vyzývá muže k tomu samémuNaopak velmi zajímavá byla kamera, která se spouštěla od stropu, a účinkující se s ní snímali při sólových číslech.

Velkou chybou bylo tvrdit, že chat bude propojen s internetem, a reální uživatelé internetu budou živě přispívat do diskuze, a pouze některé komentáře zůstanou z důvodu posunu děje pouze režijní potřebou. Další bylo počítadlo přístupů - dosáhnout skoro 3 miliónů na česky vedeném chatu, když na největší sociální síti je přes 2 miliony Čechů, je na hraně pohádky.

Bobeš po napadení MaruškyMyšlenka a vystavění děje - hodně zajímavá. Demaskování jedné postavy je v muzikálech poměrně častým jevem, ale demaskovat všechny postavy na scéně je novátorské. Celý příběh má vývoj - nejprve se sejdou vybraní "přátelé", kteří spolu spíše "kecají", ale postupně se jejich dialogy přiostřují, začínají se popichovat, reagovat na sebe, a to i pomocí informací z chatu. Najednou čelí drsně vyřčené pravdě ke své osobě, musí se s tím vyrovnat, přehodnotit své priority.

Pan Prokopec také odhalí své nitro...Zajímavá je i postava, která tam nepatří - pan Prokopec. Soused, kterého ruší hluk z tohoto prostoru, a když vpadne do této "výběrové" společnosti, vnese do ní cizí element. Je to zlý člověk, každému přeje to horší, jeho jízlivost si nezadá s hadím jedem. Přesto je uchlácholen, ale průběžně zasahuje do děje svými jízlivostmi. Teprve v závěru první půlky odhaluje své nitro, ze kterého jak hnis vyteče jeho léty hromaděná nenávist.

Chaos 36 z netradičního úhlu pohleduDivák začíná tušit, že ne vše dopadne dobře. A má pravdu - rozpory jsou větší, ženy parodují muže, muži se zase snaží parodovat ženy. Ty se jim na oplátku vysmívají, až nakonec se pan Prokopec stává soudcem, který ženy soudí. Ty si to nenechají líbit, obhajují se, takže dochází k tragickému střetu reality, virtuality, odhalení, skrývání a nakonec i usmíření. Ale za jakou cenu?

Krátká charakteristika jednotlivých postav:
Robert - šikovný manipulátor, který dokáže téměř vše, co si předsevzal.
Anička - čistá a upřímná dívka, Robertova partnerka, která nesnese zradu.
Berenika - žena vamp, krásná, sebevědomá, zkušená, ale i citlivá, chápající a odpouštějící zrady na sobě.
Chaos36 - ten, který vnáší rozruch, je skoro stále v opozici, dělá zajímavé sošky, stále jízlivý.
Dr. Pásek - vědec, který dokázal vytvořit vzorec štěstí, ale sám si jím štěstí nepřidal.
Fulín Jan - člověk čistý, na nic si nehrající, upřímný. Pomůže Páskovi odhalit skutečné štěstí.
Bobeš - myslí si, že je krásný fyzicky, ale až Maruška mu ukáže, že jeho krása je schována uvnitř.
Maruška - dívka, která by byla ráda jako Berenika, ale je skromná a tichá, ale o to opravdovější.
pan Prokopec - nešťastný člověk, který se stal zlým vlivem životních zkušeností.

Jarek Šimek v zákulisí divadlaKaždá z postav má svůj vývoj - někdy pomalý (pan Prokopec), někdy nečekaný (Pásek), jindy zase skrytý (Chaos) nebo náhlý (Anička).

Hudba a texty - Jarek Šimek dokázal napsat hudbu, kde se střídají pomalejší rytmy s rychlejšími, každá z písní přináší určité poselství, doplňuje či posouvá děj a zapadá do celkové koncepce děje. Hudba nikde neční, vine se sálem, až vleze někam hluboko do nás. Anička a Robert v záverečné scéně z pohledu, který divák běžně neuvidíI když chyby má také - třeba rozsáhlé repetice jednoho verše, kdy ani na scéně, ani v hudbě nedochází k žádnému významnějšímu posunu. Někdy se části hudby vyloupnou, a jsou tak povědomé…

Texty Slávka Boury sledují linku hudby, přesto se od ní dokáží v jediném momentu s překvapením odpoutat, aby se vzápětí vrátily zpět. Velmi zdařilá je z tohoto hlediska dle mého skladba "Naháči přicházejí":

Světem letí naše píseň, netem letí i náš svět.
Všichni o nás budou mluvit, nikdo nebude závidět.
Lidi pochopí, jaká je síla, být historií a uměním.
Haló, haló, přidej se i ty, my jsme Klubem porozumění.

''Magnetická láska'' - zklamaná žena a naivní dívkaVelmi zajímavá kombinace hudby, textu a choreografie je píseň "Magnetická láska", kdy Berenika jakožto zkušená žena zasvěcuje Marušku do tajů a složitostí lásky. Tyto dvě postavy se vzájemně doplňují, a to jak v hudbě, tak ve vztahu vodič/loutka. A celou situaci dokresluje výborně vymyšlená a zpracovaná projekce.

 

Berenika: Tančíš jako já
Maruška: Tančím jako ty
Berenika: Řídím tě každým pohybem
Maruška: Jak řídí měsíc zem
Berenika: A ruka
Obě: Má je říční proud
Maruška: Vede tě dál klidnou hrou

Obě: Magnetem lásku dáš, pak z lásky máš
Maruška: Kolik jen
Berenika: Kolik jen
Obě: Zavnímáš.

Magnetem lásky víš, O čem ty sníš
Maruška: Kolik jen
Berenika: O kolik jen
Berenika a Maruška:
K ní chceš blíž…

Berenika: Svou máš
Maruška: Marionetu oblíbenou
Berenika: Vždyť máš
Maruška: Na každém prstě jistě
Berenika: Ty máš
Maruška: Magnetickou zemi zaslíbenou
Berenika: To znáš
Maruška: Někoho povedeš příště
Berenika a Maruška: Dál….
Maruška: Mě můžeš vést
Berenika: óóó…….
Berenika a Maruška: Dál marionetou

Některé verše jsou básnickým reklamním sloganem, například:

"Život, to je hra tvrdá, bez masky se nedá!"
"…Každé slovo má dvě tváře, každá včela má svůj med…"
"…Lennon s Leninem to taky ví, že jsou ženský proradný…"

''Světlo a tma'' následující po Bobešově zhrouceníMožná si vzpomenete na hudební film Sestra v akci, až uslyšíte píseň "Světlo a tma". V ní můžete zaslechnout vzývání světla, téměř až se chce říci v chrámové písni - zpočátku pomalá píseň přejde v rychlou píseň s výrazným rytmem, repeticemi a pozitivním pohledem, až se vám chce vyskočit a začít s nimi tančit.

Šero tmou se šíří, šero tmou se blíží,
a nám duší svítá, vítá světlo duší nás.

Kam přichází světlo, tam se hroutí tma…
Kam vchází světlo, tam se ztrácí zla…

Dvě stránky Bereniky - ďábel i andělDominantní ženskou postavou je nepochybně Berenika. Žena, která stále věří, i když zná i stránku denní reality. Žena, která nedostává lásku, po které touží, ale každý jí nabídne jen sex. Výborně je to zachyceno v písni "Všechny ženy nejsou kurvy", kde Berenika vede dialog se svými anděly: bílým, ztělesňujícím víru a čistotu, a černým, ztělesňujícím negativní zkušenosti, rezignaci. Přesto zůstává sama sebou, tahle hra totiž nemá vítěze…

"Ne, nejsem stejná
V oblacích, ve hvězdách
Toužím dál, aby anděl při mně stál
Taková jsem já
A můj bol, aby v ohni navždy vzplál
Navždy vzplál
Pravda je klam, i lež umí dobré dát
Pravda a lež umí špatné rozehrát
V oblacích, ve hvězdách
Taková jsem já…"

Atypický pohled na jeviště a pana ProkopceV druhé části jsou výborně vystavěné dialogy, které vykreslují tendenčně vymezené postoje mužů k ženám (Tímto teď odsuzuji ženy…) a obráceně (Tak to tedy ne, takhle s námi nikdo jednat nebude…), doplněné projekcí jednotlivých slov, které charakterizují jak ženy z pohledu mužů, tak i muže z pohledu žen.

Mne osobně zaujaly skladby "Naháči přicházejí", "Magnetická láska", "Tvůrce soch", "Muži vs. ženy", a mnohé další.

Tragický konec - Anička zemřela Robertovi v náručíZajímavé je využití dvou různých rytmů v písni "Prozření", kdy se z téměř pohřební hudby, tepající v rytmu srdce, stává píseň plná naděje s výhledem, že tato oběť nebyla zbytečná. Všichni odhazují své masky, a k témuž vyzývají i diváky. Podobně zaujaly skladby "Naháči přicházejí", "Magnetická láska", "Tvůrce soch", "Muži vs. ženy", a mnohé další.

"Bolí, hrozně to bolí, když láme se nebe.
Nemůžu mluvit, nemůžu dýchat, když ztrácím tebe.
Já umírám s tebou, já trhám si tvář…"

Bobeš na jevišti i na projekciKaždé další představení se díky stálým připomínkám režiséra Tomáše Váni stávalo kompaktnějším. Umělci si lépe našli záběr kamery. Představení se měnilo i po technické stránce: původně si Bobeš v dotáčkách pohazoval s Berenikou a Maruškou, avšak pár dní po premiéře již nikoliv. Asi proto, že ono "pohazování" nevypadalo přesvědčivě. Také texty v písni "Muži vs. ženy" byly slova nejdříve hodně strojové, ale ostré v celém poli, aby nakonec byly rozmlženy, a tak jakoby vyplouvaly z mlhy a ostré byly jen chvilku, ale přesto jako kouř zůstávaly dlouhou dobu součástí atmosféry.

Anička po představení v zákulisí vstala z mrtvýchKritiky Naháče pěkně zdrbly. Jestli to bylo oprávněné, ukáže čas, stejně jako ve všech převratných věcech. Rozhodně se pokusili do divadla přinést něco, co tam ještě nebylo. Jedno se jim upřít nedá: byli první! Poskytli nám pohled, na který nejsme zvyklí. Dali nám návod, kterého se děsíme. Dobře to charakterizuje verš ze závěrečné skladby "Sundejme si masky":

Jsme tak pošetilí blázni, co před očima, to nevidíme.

Závěrečná děkovačka s titulky a jmény různých osobnostíPřejme tedy Naháčům, aby jejich druhá verze, která se již nyní připravuje, byla lepší po všech stránkách. Přejme jim plný sál, stejně jako při premiéře. Přejme jim skvělou techniku, ať mohou ukázat, co všechno v nich je. Přejme jim publikum, které ocení to, co dělají.

Naháči přišli, představili se, odhalili se a zase odešli. S čím se vrátí?

 

Pavel Rudolf Plasche jako Bobeš bez lichých představ... ...Michal Hudček jako chvástavý Bobeš Lucie Černíková jako naivní Maruška hledá... ...stejně jako Tereza Aster Vágnerová svého vysněného prince
Milan Fiala alias Dr. Pásek má svoji vizi... ...stejně jako Martin Maxa... Oba mají svůj ''vzorec štěstí'' Role Anny patří Petře Pudové... ...i Markétě Kalužíkové
Oldřich Kříž a jeho pan Prokopec, který přišel z vedlejšího bytu... ...aby mohl posléze nenávidět ženy stejně jako Petr Dopita Berenika - žena, která hledá opravdovou lásku s pomocí Sisy Sklovské... ...a Daniely Šinkorové, která se snaží o totéž
Fulín David Gránský se stydí... ...ale on i Zbyněk Drda nakonec poznají, že je to zbytečné Braňo Polák, představitel Roberta, u něhož doma se vše zvrhne... ...a i Michal Kavalčík zažije srdcervoucí chvilky
Frajírek Chaos 36 pod vedením Oldřicha Smysla dojde k prozření... ...a tak se stane i u Chaose Ondřeje Gorčíka Ač představení zahájil Robert s vidinou dlouhé nepřestávající sledovanosti... ...tak ho po dvou hodinách přišel uzavřít Slávek Boura

Komentáře k článku

avatar Janina
0
 
 
Myslim, že tohle se ti (nám) povedlo. Díky, jako bych tam znovu byla. Snad chlapi splní moje přaní a nevzdají to. Janina
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
* Jméno
* Mail
WWW
Přidat komentář
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
 
Sdílej na Facebooku

Creative Commons

Creative Commons License
Photo & text by Michal Škvor & team Musicalnet.cz is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License. Based on a work at www.musicalnet.cz

Certifikace

Tyto stránky jsou archivovány v systému Národní Knihovny v projektu

 STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR


Musicalnet.cz

Copyright © Michal Škvor & team, 2004 - 2024 pro Musicalnet.cz. Všechna práva vyhrazena. Fotografie ani články nelze používat na jiných webech bez písemného svolení autorů.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.