Během zkoušek muzikálu Jekyll & Hyde jsem v Kongresovém centru potkal Pavla Poláka a poprosil ho, aby mi něco o nově připravovaném představení řekl. Pavel Polák se nadšeně rozpovídal a potom jsme krátce zavzpomínali na dobu, 
kdy ještě nebyl uměleckým ředitelem HDK. Přerušit tok jeho myšlenek nebylo snadné a jako zhola nemožné se ukázalo přepsat náš rozhovor ve formě otázka-odpověď. Proto jsem nakonec zvolil místo dialogu volné povídání rozdělené do tří částí.
Jekyll & Hyde
Když jsme získali práva na tento projekt, dostali jsme tipy na některé režiséry a jezdili jsme se dívat po Čechách. Nakonec jsme dostali tip na Rino Brezinu. Jeli jsme se do Švédska podívat na jeho představení, a to nás nadchlo, bylo nádherné. Navíc Rino mluví česky, takže ani v tomhle problém není. A má to i jednu výhodu. Lidé se mě občas ptají, kdo to platí. K tomu Vám můžu říct, že to dělají za stejných podmínek jako všichni ostatní a i třeba dirigent 
Alex Frey je rád, že si do svého životopisu může napsat "dirigoval jsem v HDK v Praze muzikál Jekyll & Hyde". Navíc peníze si vydělávají jinde:-) Stejně tak příjemné je, že přijedou oba autoři. Mile mě překvapilo, že byli nadšení a že když jsme žádali o práva, tak souhlasili, ale s podmínkou, že přijedou na premiéru.
Autorkou scény a kostýmů k muzikálu Jekyll & Hyde je Lucka Loosová. Dělala nám kostýmy už pro Noc na Karlštejně. Výrobu kostýmů má na starosti Nová scéna v Bratislavě. Znám je ze Tří mušketýrů, kde udělali velice kvalitní kostýmy. Bohužel Kongresový sál KCP není klasický divadelní prostor, například chybí tahy. 
Takže to, co si mohli dovolit například v Kolíně nad Rýnem, kdy laboratoř, která jezdí nahoru a dolů, nebo ve Vídni, kde scéna zajížděla 30 metrů pod jeviště, to tady zkrátka technicky není možné.
Obsadili jsme lidi, kteří jsou v podstatě mí kolegové, 
se kterými dlouho hraji divadlo, které znám a o kterých vím, že umí zpívat. V muzikálu Jekyll & Hyde je ovšem kromě krásného zpívání i spousta činohry. Samozřejmě muzikál vždycky naráží na problém hraní-zpívání-tancování. Když jsem prvně slyšel muzikál Jekyll & Hyde, tak jsem si tipoval zpěváky, kteří to eventuálně vůbec můžou dělat. Přiznám se, že když jsme dostali práva, okamžitě mě napadl Dan. Spojil jsem se s ním a přímo mu řekl, že ho nepotřebuji tahat na žádný konkurz a že je čistě na něm, jestli to zvládne. A zvládá to, ale nebudu ho přechvalovat, to musíte posoudit sami. 
Bere to tak zodpovědně, až mě z toho jde mráz po zádech. Začal chodit dokonce na deklamaci. Abychom lépe rozlišili Jekylla od Hydea, má Dan paruku. Do culíku coby ťunťa Jekyll a rozpuštěné vlasy přes obličej coby zlý Hyde. Ale ani jeho hlasové podání nenechá nikoho na pochybách, kým právě je. Je to prostě výborně napsaná hudba a samozřejmě i libreto.
M
ariána Vojtko, který s Danem alternuje, znám už z Draculy, kde jsme spolu hráli, také z Krysaře v Prešově, nyní ze Tří mušketýrů. Přišel na konkurz a absolutně všechny převálcoval. Byl jsem moc rád, že jsem zase vytipoval kluka, který to umí.
Časy dávno minulé
O možnosti obsadit sebe jsem vůbec neuvažoval. Tady v HDK zásadně ne. 
A navíc nechci se honit. V období Ježíše a Draculy jsem hrál 29 představení měsíčně, viz kauza převážení policejním autem mezi Pakulem a Výstavištěm:-) Potom přišlo období, kdy jsem jezdil hrát na Slovensko. To se sběhlo tak. Tehdy za mnou přišel Tomáš Trapl, ať jdu s ním dělat do Prešova Krysaře. Mě se nejdřív moc nechtělo, je to dálka. Ale mohl jsem si vybrat roli, protože to ještě nebylo obsazené. 
Podíval jsem se na video a hned jsem věděl, že jedině Štěpána. Je to nejbombastičtější role v celém muzikálu, hrozně mě to bavilo. Navíc Divadlo Jonáše Záborského v Prešově je jedno z největších divadel, co snad existují. Něco jako Pakul, akorát s ještě větším jevištěm. Takže tam bylo jednou tolik účinkujících co v Praze, byl to nářez, ty masivní scény, kumpačky, vraždy, bylo to super. Do Prešova jsme jezdili hrát na víkendy celý rok. Někdy stojí za to takové věci prožít. 
Ale rád vzpomínám i na další projekty, jako třeba Prince v Rusalce nebo pro změnu Prince v muzikálu Popelka - oba se odehrávali v Divadle Millénium, Popelka později v GoJa Music Hall.
Karlín, GoJa a Broadway
Ale teď už je moje situace jiná. Na rozdíl od ostatních umělců musím ráno v sedm hodin vstávat, dřív jsem byl zvyklý vstávat v jednu odpoledne, mohl jsem chodit na flámy, ze kterých se dnes už omlouvám s tím, že se musím jít vyspat, protože jsem unavený. V osm ráno začínám fungovat a vracím se domů o půlnoci. Takže kdyby to mělo být každý den, tak se to nedá. 
Nechci už hrát moc představení, chci se věnovat Karlínu a mám radost, když můžu zpívat v Třech mušketýrech a Les Misérables.
Možná Vám přijde, že ve Třech mušketýrech mám malou roli, ale buďte v pohodě, já jsem do toho šel s tím, že mě kamarád oslovil. Neměl jsem čas na zkoušení, protože jsem maximálně vytížený prací v HDK. Nestíhám, ale dělá tam spousta mých kamarádů a řekli mi, že akorát odzpívám tři hlavní pecky mušketýrů, tak jsem to vzal. 
A na Broadwayi mě to baví, takže to, že mám malý prostor, mi vůbec nevadí. Když jsem měl hektické období, tak to byla skoro výhoda. Navíc si velice příjemně zazpívám v Bídnících. Někdy člověk dělá větší role, jindy menší a nemyslím si, že by měl mít vždycky jen ty hlavní. Podívejme se na kohokoli v okolí, například Martinu Poštovi se jednou stalo, že dělal kulisáka. A pořád je to Martin Pošta a je skvělý. Jsem rád, že když přijdu na Tři mušketýry, tak se trochu odreaguji od toho koloběhu v Karlíně, kde jsem od rána do večera. Pokecám si s nimi o něčem jiném, jsou tam lidi, se kterými jsem pracoval třeba pěti lety a dlouho jsem je neviděl. Je tam příjemné prostředí.
Fotografie Michal Škvor, rozhovor Antonín Krása
Komentáře k článku