6. prosince 2025 se v O2 Universum uskutečnil dávný dětský sen zpěvačky Olgy Lounové – tedy její velký koncert, o kterém už jako holka snila. Tento sen si tedy i přes velmi pokročilé těhotenství Olga splnila a naprosto vyprodaná hala O2 Universum zažila koncert plný energie, efektů i kostýmů. Mně nezbývá než dodat, že tento její koncert Sraz optimistů byl opravdu velmi povedený a nabitý pozitivní energií od začátku až do konce, a tedy tento svůj sen zhmotnila nádherně a opravdu optimisticky.
Mám tuto zpěvačku ráda, a ačkoliv ji nesleduji nijak pravidelně, líbí se mi její tvorba, její životní nasazení a velmi si líbí i ona sama, protože je prostě krásná žena. Na jejím koncertě jsem však byla poprvé, a protože jsem samozřejmě věděla, že tento koncert pořádá v opravdu vysokém stupni svého druhého těhotenství, byla jsem opravdu zvědavá, jak to zvládne. Nasazení Olgy bylo neskutečné, obrovská vlna energie, množství převleků do mnoha efektních kostýmů, k tomu spousta hostů a výsledek - koncert trvající více než 2 hodiny, kdy ani jediná vteřina nebyla nudná.
Hned na samém začátku se k divákům Olga snesla z výšky cca šest metrů v oslnivém zlatém kostýmu s flitry, který evokoval slunce a hned touto úvodní efektní akcí ohromila diváky. Naprosto záměrně se rozhodla nijak neskrývat své již opravdu velké těhotenské bříško a vypadala nádherně, zářivě, jako opravdové slunce. Bylo vidět, že nadšené ohlasy diváků ve vyprodané hale ji stále dobíjely energií a vypadalo to, že jí prostě tato energie snad nikdy nemůže dojít.
Celý koncert byl velmi dobře připravený včetně vizuálních efektů a tanečních čísel a velkému množství vždy zajímavých kostýmů, které Olga v jeho průběhu vystřídala. I s nečekanými občasnými výpadky techniky si uměla jak Olga, tak její kapela, poradit s grácií a vtipem. Kromě svých starších i nových písniček, které byly prezentované v tematických blocích, byl koncert i plný zajímavých hostů. A mnoho zajímavých hostů bylo i v řadách VIP diváků – například Blanka Matragi nebo F. A. Brabec.
Protože jsem měla možnost stát přímo pod pódiem, měla jsem i ojedinělou a velmi milou možnost osobně poznat i rodinu Olgy, tedy její rodiče a sourozence, konkrétně její mladší sestru Elišku, se kterou Olga pak i zpívala několik písní. V krátkém rozhovoru s velmi sympatickou maminkou Olgy jsem se o ní dozvěděla, že je nejen velmi rodinně založená, ale i hrdá vlastenka. To potvrdila i v bloku písní, kde vystupovala ve stylizovaném českém kroji a vlály české vlajky a zazněla i naše hymna. To je například stránka jejího života, o které jsem příliš nevěděla.
V průběhu koncertu zazněly písně jak smutné, tak veselé, protože takový prostě život je. Patří k němu štěstí, láska, přátelé, rodina, ale i smutek a smrt. A Olga dokázala přesně svou skladbou písniček dostát názvu svého koncertu Sraz optimistů, a tedy v divácích vzbudit přesně tu správnou dávku optimismu a pozitivní energie takovými písničkami, jako „Protože to nevzdám“, „Carpe Diem“ nebo „Memento Mori“. Samozřejmě nemohla chybět ani vzpomínka na Karla Gotta a jejich duet. Stejně tak potěšil v závěru koncertu i další host Xindl X, se kterým si zazpívala jejich slavný duet „Láska v housce“.
Velmi milým blokem písní byl blok vánoční, ve kterém jí velmi dobrou partnerkou byla její mladší sestra Eliška Pytlounová. Pro mě samotnou to bylo překvapení, protože jsem netušila, že i její sestra krásně zpívá. Bylo vidět, jak se mají rády, a jejich duety byly plné radosti z rodinných pout i prožívání vánočních chvil. Tento jejich společný blok byl prodchnutý pravou sourozeneckou láskou, která byla znát z každého jejich gesta a v publiku budil vlnu dojetí v předvánočním čase.
Během večera přišel i moment, který přinesl do sálu tichou úctu. Lounová věnovala jednu z písní Patriku Hezuckému, který zemřel den před koncertem. Před uvedením skladby „Jsem optimista“ promluvila s pokorou a něhou, a celé publikum se na chvíli spojilo ve společné vzpomínce. Bylo to gesto, které ukázalo, že i velká show má prostor pro citlivou chvíli. V celkové atmosféře předvánoční doby se během jejího koncertu neskutečně mísily emoce veselé i smutné i dojímavé, prostě tak, jak to v životě chodí.
Celý koncert jsem já vnímala jako pohlazení po duši, spousta krásných písní, veselých i smutných, vizuálních efektů, okázalých kostýmů, tanečních kreací, množství zajímavých hostů včetně 70 členého dětského sboru, houslistky Markéty Muzikářové, pekelné kytaristky Terezy Rays, či rappera eLKa. Pro mě osobně, protože ač rozdávám podle lidí pozitivní energii a jsem spíše životní realistka, až trochu cynička, to byl zážitek, který i mě plnil pocitem optimismu a utvrdil mě v přesvědčení, že člověk to nesmí ani v nejhorších chvílích svého života vzdát. A slova písně „Protože to nevzdám“ mi zněla ještě mnoho dnů v uších.
Olgo, DĚKUJI!
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
