V úterý 16. ledna 2024 ve 20 hodin přivítala zcela vyprodaná O2 Aréna na svém prvním ze dvou koncertů československou zpěvačku Mariku Gombitovou. Všechny dojala Maričina slova plná vděku, že může v pražské O2 Aréně vystoupit. „Jste součástí mé cesty, vaše podpora a oddanost jsou pro mě největším darem. Vaše láska a víra mi pomohly v nejtěžších chvílích. Jste pro mě víc, než posluchači mých písní. Jste moje rodina, srdce, světlo v mém životě. Miluji vás,“ řekla před hlavní části večera Gombitová, a sklidila obrovský standing ovation. Na koncertu ve vyprodané pražské O2 Aréně, kam dorazilo přibližně 12 000 lidí, zazpívala starší hity i méně známé skladby. Umělkyně, která je po autonehodě od roku 1980 na invalidním vozíku, podala naprosto profesionální a obdivuhodný výkon.
V roce 2014 se Marika Gombitová zapojila jako jediná žena mezi dvaceti osobnostmi české a slovenské kultury do charitativní akce na podporu lidí bojujících s nepřízní osudu. V tomto a následujícím roce se zúčastnila i dalších charitativních televizních vystoupení. V r. 2015 nazpívala titulní píseň „Ten príbeh za náš sen“ stál pro pohádku Sedmero krkavců. Úspěšný byl i kultovní muzikál Deža Ursínyho Neberte nám princeznú, kde po boku Mekyho Žbirky a Marie Rottrové ztvárnila hlavní postavu Katky. Půl roku po tragické autonehodě vystoupila jako host na Bratislavské lyře 1981 s písněmi „Prstienky z trávy“ a „Tajomstvo hier“ a vybojovala si tak jedno z největších vítězství. Následovalo dlouhodobé léčení, zároveň však pokračovala v nahrávání alb. Ke dvěma předešlým, Dievča do dažďa z roku 1979 a Môj malý príbeh z roku 1981, přibyl v roce 1982 Slnečný kalendár. Nazpívala celkem 234 písní a jako autorka hudby je podepsaná pod 64 skladbami. Do dnešního dne Marika prodala více než milión hudebních nosičů.
Pro monstrózní show v O2 Aréně přivezlo šest kamionů osvětlení, ozvučení, kamerovou techniku a LED obrazovky, z níž největší měla 200 metrů čtverečních. Součástí show byla i pyrotechnika, která svými efekty obohacovala celkový dojem z písní, a tak se diváci dočkali i mohutných plamenů a gejzírů ohňostrojů. Za doprovodu kapely a vokalistů rodačka z obce Turany nad Ondavou Marika diváky přivítala úvodními písněmi „Intro + medley“, „Územie zázrakov“ a „Cukráreň“. Moderátorem večera byl slovenský herec a zpěvák Štefan Skrúcaný, který jako první uvedl píseň „Muž nula“. Poté představil sextet Wow vocal pod vedením Jiřího Škorpíka, ve složení Karolina Otevřelová, Peter Strenáčik, David Holý, Ladislav Korbel a Dušan Kollár. V jejich podání si diváci poslechli vokální úpravu písně „V období dažďa“, a hned poté i převzatý hit z repertoáru George Michaela „Freedom“.
Potom Marika zazpívala tři písně, „Čo s láskou“, „Strom 2000“ a „Tulák v čiernej bunde“, aby vzápětí pozvala na jeviště svého dalšího hosta, dlouholetého přítele, zpěváka a skladatele Richarda Pachmana. Ten se vyznal ze svého obdivu k Marice, kterou má rád už od svých dětských let. Protože jeho maminka pocházela ze Slovenska, rozhodl se Richard zazpívat ve slovensštině Maričinu píseň „Úlomky spomienok“, za kterou sklidil uznalý potlesk zcela zaplněné O2 Arény. Jako velkou poctu a uznání Marice druhou zazpíval vlastní píseň „Francis“. Richarda odměnilo dojaté publikum dlouhým potleskem. Ale to koncert ještě nebyl zdaleka ani ve své polovině.
Skladbu „Pomätená“ věnovala Gombitová zemřelému kolegovi Miroslavu Žbirkovi. V minulosti spolu nazpívali nesmrtelné hity, jako třeba "V slepých uličkách" nebo "Nespalme to krásne v nás". Poté Marika vzpomněla na svého kamaráda a dlouholetého spolupracovníka Vašo Patejdla, a zazpívala jeho píseň „Malá smutná baletka“. O Marice je známo, že je také úspěšnou skladatelkou. Však se také v několika skladbách sama doprovodila na klávesy. Dále jsme si od ní poslechli tři písně s názvy „Kríž“, „Žij a nechaj žiť“ a „Zem menom láska“. Potom již nastal čas pro dalšího hosta, Maričina kolegu ze skupiny Modus Janka Lehotského, který ji kdysi jako zpěvačku objevil. Společně zazpívali krásný duet „S tou nádejou choď spať“ a Janko pak sám přidal sólově píseň „Vel´ký sen mora“. Nadšení publika nebralo konce.
Oživení v sále nastalo příchodem dalších hostů, kterými byli Kandrášovci. Primáš Ondrej Kandráš to společně s Marikou rozjeli v lidové písni „A ja taka dzivočka“, kterou zvedli diváky doslova ze sedadel. Vzápětí všem vyrazili dech známou písní „Aleluja“ v originální zajímavé aranži s fujarou, známou z repertoáru Leonarda Cohena, kterou doprovodily stovky rozsvícených mobilů nad hlavami diváků. Potom už došlo na Maričiny nejznámější hity „Paradiso“, „Koloseum“, a samozřejmě „Vyznanie“, emotivní píseň s textem Kamila Peteraje, se kterou Marika zvítězila v anketě Hit století. Tuto skladbu věnovala Karlu Gottovi a vysloužila si za ni dlouhotrvající aplaus ve stoje. Posledním hostem koncertu se stal Felix Slováček starší, který zahrál autorskou píseň Mariky „Na rozlučku“. Škoda, že koncert začal se zpožděním ve 20:20, protože během Slováčkovy produkce začala část diváků, která patrně dorazila z větší dálky, odcházet, aby stihli spoje domů…
Tito diváci přišli o třešničku na dortu, celý famózní závěr koncertu. Ten patřil dvěma novinkám z autorské dílny Mariky „Fantom lásky“ a „Stúpanie“, krásným písním, kterými zpěvačka dokázala, že má i do budoucna stále co říci. Obě skladby otextoval Kamil Peteraj a na jevišti kapele vypomohlo navíc i efektně maskované dívčí smyčcové trio Xplousain. Moderátor Štefan Skrúcaný poděkoval divákům velmi dojemnými slovy: „Marika dokazuje, že se dá létat i s poraněnými křídly. A díky vám to vždy znovu dokáže.“ Jako poslední píseň zazněla „Adresa já, adresa ty“ a standing ovation nebral konce. Na poslední přídavek se přišli uklonit všichni účinkující a hosté a společně s Marikou si zazpívali píseň „Úsmev“, se kterou Modus v roce 1977 vyhrál Zlatou Bratislavskou lyru. Koncert se mimořádně vydařil a diváci odcházeli nadšeni a s krásným pocitem. Marika zvládla svůj hudební maratón na jedničku a vložila do něj celé své srdce. Pokud jste tento koncert nestihli, Marika si ho v O2 Aréně zopakuje ještě 30. ledna 2024. Neváhejte, nějaké vstupenky jsou ještě v prodeji.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Komentáře k článku